6. Hypertenze - definice, klasifikace, stadia, rizikové faktory, diagnostika
Hypertenze je onemocnění s vysokou prevalencí, v ČR postihuje 20-50% dospělé populace. Jedná se o významný rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Definice a klasifikace
Arteriální hypertenze je opakované zvýšení TK nad 140/90 naměřené minimálně při dvou různých návštěvách. Podtypem je izolovaná systolická hypertenze s sTK nad 140 při normálním dTK.
Rezistentní hypertenze je taková, kdy se nepodaří snížit TK pod 140/90 trojkombinací antihypertenziv obsahující diuretikum.
Dříve se hypertenze rozdělovala do stadií ve vztahu k orgánovým onemocněním.
Hypertenze I.st. - prostá hypertenze bez orgánových změn
Hypertenze II.st. - hypertenze + subklinické orgánové poškození
Hypertenze III.st. - hypertenze + porucha funkce orgánů, kardiovaskulární onemocnění
Příčiny
Podle příčin rozdělujeme hypertenzi na primární a sekundární.
- Primární hypertenze je způsobena řadou vzájemně se kombinujících faktorů, jako je věk, genetická predispozice, obezita, zvýšený příjem soli apod. Představuje asi 90% případů.
- Sekundární hypertenze je vyvolána jiným jasně definovaným onemocněním, po úspěšném vyléčení této choroby může hypertenze zcela vymizet. Představuje asi 10% případů. Do těchto stavů patří zejména endokrinologická onemocnění (primární hyperaldosteronismus, feochromocytom), renální choroby (renální parenchymatózní a renovaskulární), syndrom spánkové apnoe, poléková hypertenze, hypertenze při abúzu návykových látek a hypertenze při koarktaci aorty.
Měření TK
V ambulanci je vhodné měřit 3x po sobě, při první návštěvě pacienta na obou pažích. Ideálním způsobem je auskultační manžeta. Z automatických tonometrů je nutní používat přístroje s manžetou na paži, které jsou pravidelně kalibrovány certifikační autoritou.
Ambulantní monitorování TK je vhodné při diskrepanci TK doma a ve zdravotnickém zařízení, u TK v těhotenství, při podezření na epizod hypotenze apod. Ideální je měření 2x po sobě, ráno a večer. Nejlepší reprodukovatelnost má 24 hodinový průměr TK.
Vyšetření
Po stanovení diagnózy je nutné provést další vyšetření, v případě podezření na sekundární hypertenzi předat pacienta do specializovaného centra. Dispenzarizace hypertoniků v ambulanci praktického lékaře je vhodná á 3 měsíce, v úvodu jsou vhodné časnější kontroly. Při nezvládnutí kompenzace TK do 6 měsíců se doporučuje předat pacienta odborníkovi na hypertenzi.
Z vyšetření je nutné zjištění anamnézy, fyzikální vyšetření včetně palpace periferních tepen, krevní náběry (Na, K, glc, urea, krea, lipidy, kyselina močová, KO), moč ch+s, EKG, a odhad glomerulární filtrace.
Albuminurii je nutné vyšetřit u gravidních hypertoniček, hypertoniků pod 30 let, u nemocných s rezistentní hypertenzí a nemocných s hypertenzí 3. stupně.
Celkové kardiovaskulární riziko pro daného pacienta určujeme podle SCORE tabulek kardiovaskulárního rizika. Za vysoké riziko považujeme riziko nad 5% (tj. více než 5% riziko úmrtí na KVO v následujících 10 letech) a za velmi vysoké riziko nad 10%.
Terapie hypertenze viz příslušná otázka
Hypertenze v graviditě
Počet těhotných žen s hypertenzí narůstá, což je dáno celkově rostoucím věkem matek. Za normálních okolností TK v těhotenství lehce klesá v druhém trimestru a vrací se do normy v trimestru třetím. Za hypertenzi u těhotných považujeme TK nad 140/90.
Klasifikace:
1. Preexistující hypertenze bez proteinurie
2. Preexistující hypertenze s nasedající proteinurií v graviditě
3. Gestační hypertenze – vzniká typicky po 20. týdnu gravidity
a) bez proteinurie
b) s proteinurií
4. Neklasifikovaná hypertenze
Rizikové faktory: věk nad 30 let, obezita, diabetes, kouření, vícečetná těhotenství
Komplikace: Hypertenze v těhotenství může být následována rozvojem proteinurie a vznikem otoků, což může vyústit v preeklampsii a následně eklampsii (tonicko-klonické křeče při hypertenzní encefalopatii). V případě podezření na rozvoj těchto stav je nutné odeslání na gynekologické oddělení ke zvážení hospitalizace.
Terapie: Základem terapie jsou některé skupiny antihypertenziv, u žen s preexistující hypertenzí před graviditou lze pokračovat v již nastavené léčbě. Důležité je, že zcela kontraindikované jsou v těhotenství ACE-inhibitory a sartany! Tyto léky by proto neměly být nasazené mladé ženě která v budoucnu plánuje těhotenství. Při TK nad 170/110 je nutná okamžitá hospitalizace!
Povolená antihypertenziva:
1. Metyldopa – Je lékem první volby (Dopegyt 250 mg). Začíná se dávkou 1 tbl večer a po 2 dnech se dávka opatrně navyšuje. Maximální dávka je 8 tablet denně.
2. Beta-blokátory
3. Blokátory kalciových kanálů
Farmakoterapie by měla být kombinována s režimovými opatřeními s občasným odpočinkem, s omezením nebezpečných aktivit a s poleháváním na levém boku.
Situace po porodu
TK je vhodno dále monitorovat. Preexistující hypertenze obvykle trvá, zatímco gestační hypertenze má tendenci vymizet na konci šestinedělí.
