7. Zánětlivá onemocnění srdce + kardiomyopatie
I. Záněty srdce
Zánětlivá postižení srdce můžeme rozlišit podle toho, která vrstva srdce je postižena na perikarditidy, myokarditidy a endokarditidy.
Perikarditidy
Perikarditidy jsou záněty osrdečníku, což je vrstva pokrývající povrch srdce. Příčiny zahrnují infekční (zejména viry, případně TBC) i neinfekční stavy (autoimunitní choroby, nádorové choroby, uremie, stavy po infarktu, úrazy hrudníku aj).
Projevy: Perikarditida má dvě základní formy – suchou a vlhkou, přičemž suchá může do vlhké přecházet. Suchá forma znamená dominanci zánětu bez velké tvorby tekutiny. Tato forma způsobuje bolesti na hrudi a poslechově může být slyšen třecí šelest. Vlhké formě dominuje tvorba výpotku, je nebolestivá, ale rychlá tvorba výpotku (anebo velký objem) mohou vyvolat srdeční selhání pod obrazem tamponády srdce.
Diagnostika: Je obtížné odlišit perikarditidu od infarktu. Klinické příznaky mohou být podobné, na EKG může být obraz podobný STEMI, většinou jsou však postižené téměř všechny svody. Někdy je pro diferenciální diagnózu nutná akutní SKG k vyloučení STEMI. Perikardiální výpotek lze najít pomocí RTG srdce(zvětšení srdečního stínu) nebo přesně pomocí echokardiografie.
Léčba: Pacient je většinou léčen klidem na lůžku a NSA, lze podávat i kortikosteroidy. V případě nadprodukce perikardiálního výpotku může být nutná punkce perikardu a jeho odsátí.
Myokarditidy
Jedná se o záněty srdečního svalu, etiologie je opět infekční (Coxsackie, echoviry) i neinfekční. Jde o potenciálně závažné onemocnění, které se může akutně komplikovat.
Projevy: Mohou být nespecifické a mírné, někdy však zahrnují bolesti na hrudi a známky srdečního selhávání, nebezpečnou formou manifestace jsou arytmie včetně maligních (náhlá srdeční smrt).
Diagnostika: Nález na EKG není specifický, v laboratoři bývají vyšší parametry zánětu a vyšší troponin. Případné SKG však vykáže normální nález na koronárních tepnách. Definitivní průkaz může zajistit biopsie myokardu.
Léčba: Nutný je klid na lůžku a monitorace srdečního rytmu. Většina farmakoterapie se zaměřuje na případné doprovodné příznaky (léčba arytmií a srdečního selhání – ACE-I, beta-blokátory, diuretika apod.).
Endokarditidy
Jde o záněty vnitřní výstelky – endokardu – včetně povrchu chlopní. Jsou infekční i neinfekční (SLE, revmatická horečka, paraneoplastický syndrom), klinicky významné jsou zejména bakteriální infekční endokarditidy. Jejich výskyt je častější u jedinců s vrozenými i získanými vadami srdce a chlopní a u nitrožilních narkomanů.
Projevy: Infekční endokarditida se projevuje zejména celkovými příznaky – únava, subfebrilie, noční pocení – a někdy i známkami srdečního selhání. Na chlopních vznikají zánětlivé vegetace, které se mohou odlamovat a jako septické emboly způsobovat vzdálené příznaky (např. CMP).
Diagnostika: Bývají přítomny zvýšené parametry zánětu, při bakteriální etiologii najdeme pozitivní hemokultury a infekční vegetace na chlopních najdeme pomocí echokardiografie (ideálně jícnové).
Léčba: U infekční endokarditidy je základem léčby kombinovaná antibiotická parenterální terapie a případně terapie srdečního selhání. Rezistentní formy, případě formy vedoucí k destrukci chlopní, vyžadují kardiochirurgické zákroky.
II. Kardiomyopatie
Jde o soubor nezánětlivých onemocnění srdce, ze kterých odlišujeme zejména dilatační kardiomyopatii, hypertrofickou, restriktivní a arytmogenní dysplazii pravé komory.
Dilatační kardiomyopatie
Je relativně častá, bývá dědičná, častou příčinou bývá toxický účinek sloučenin (alkohol, drogy, chemoterapie), dominují příznaky srdečního selhání a na echokardiografii najdeme difuzní dilataci se sníženým ejekční frakce. Koronarogram je normální. Důležitá je abstinence a terapie srdečního selhávání (ACE-I, diuretika, beta-blokátory), kontraktilní funkce se velmi často postupem času výrazně upraví. Při nulové odpovědi na léčbu může být indikována transplantace srdce.
Hypertrofická kardiomyopatie
Je méně častá, je však velmi nebezpečná a je nezanedbatelnou příčinou náhlé smrti u mladých lidí. Dochází k hypertrofii komorového septa, které narušuje tok krve, onemocnění se projevuje synkopami a srdečním selháváním. V tomto terénu mohou vznikat maligní arytmie. Základem diagnostiky je ECHO srdce, terapie zahrnuje septální ablaci aplikací alkoholu. Při výskytu vážných arytmií může být indikován ICD.
Restriktivní kardiomyopatie
Je velmi vzácná, dochází k narušení diastolické funkce srdce bez současné hypertrofie. Vzniká plicní hypertenze a objevují se známky srdečního selhávání.
Arytmogenní dysplazie pravé komory
Jde o tukovou přestavbu stěny pravé komory, v tomto terénu mohou vzniknout maligní arytmie s náhlou smrtí při námaze. Podávají se antiarytmika a může být implantován ICD.
