44. Hyper- a hypoparatyreóza
Stavy známé jako hyper- a hypoparatyreóza souvisí s funkcí příštítných tělísek. Tyto endokrinně aktivní orgány jsou obvykle čtyři a najdeme je uvnitř tkáně štítné žlázy. Produkují parathormon (PTH), který ovlivňuje metabolizmus vápníku, zvyšuje jeho koncentraci v krvi, odvápňuje kosti a podporuje účinek vitaminu D na resorpci vápníku v ledvinách a střevě.
Normální kalcemie je 2,25-2,75 mmol/l.
Hyperparatyreóza
Hyperparatyreóza zahrnuje několik stavů, které souvisí s nadprodukcí PTH, mluvíme zejména o primární a sekundární hyperparatyreóze.
a) Primární hyperparatyreóza je vyvolána adenomem příštítného tělíska, který způsobí nadprodukci PTH. Hlavním klinickým projevem je hyperkalcémie. Stav se projevuje svalovou slabostí, bolestmi kostí, únavou, letargií a tendencí ke vzniku arytmií, urolitiázy, vředové choroby gastroduodena a akutní pankreatitidy.
b) Sekundární hyperparatyreóza je vyvolána jiným mechanizmem, typicky ji najdeme v rámci chronické renální insuficience, kdy se rozvíjí tendence k hypokalcemii a hyperfosfatemii. Hladina vápníku v krvi je v tomto případě normální, nebo snížená a stavu dominují příznaky odvápňování kostí. V případě CHRI hovoříme o renální osteodystrofii.
c) Terciární hyperparatyreóza znamená situaci, při které zvýšená aktivita tělísek při sekundární hyperparatyreóze způsobí vznik adenomu příštítného tělíska s dalším zvýšením PTH.
Diagnostika: Základem je při příznacích hyperPTH na tuto poruchu myslet a nabrat sérovou hladinu vápníku. Při vyšší hladině se musí odebrat PTH, to je však složitější a ideální cestou specializované ambulance (ranní odběr, speciální transport vzorku do laboratoře apod.). V moči bývá přítomna hyperkalciurie a hyperfosfaturie. Adenom příštítného tělíska lze zjistit UZ, CT nebo scintigrafie.
Terapie: U primární hyperparatyreozy je nutné snížení hladiny vápníku, ideálně pomocí parenterálních infuzí a případně diuretik. U vysoké kalcemie (nad 3,5 mmol/l) nereagující na léčbu může být indikována akutní dialýza. Adenom příštítných tělísek je řešen chirurgicky.
Hypoparatyreóza
Hypoparatyreóza znamená nedostatečnou tvorbu PTH. Její etiologicky nejčastější příčinou je destrukce příštítných tělísek během operace ŠŽ, může se však vyskytnout při destrukci tkáně autoimunitním procesem, nebo ukládáním některých látek (Wilsonova nemoc). Vždy je cílem minimálně 1 tělísko ponechat, ale ne vždy se to podaří. Důsledkem je tendence k hypokalcemii s příslušnými klinickými projevy (hyperreflexie – Chvostkův příznak, tendence ke křečím a ke vzniku arytmií, nejvážnějším projevem je srdeční zástava). Na EKG je prodloužený QT interval. Základem je substituce vápníku a vitaminu D.
