53. Hyperurikémie a dna
Dna je zánětlivé revmatologické onemocnění, které je spojeno se zvýšenou koncentrací kyseliny močové v krvi (hyperurikémie).
Příčiny: Kyselina močová vzniká v našem organizmu při metabolizmu purinů díky účinku enzymu xanthinoxidáza. Při nadměrném přísunu purinů v potravě, při zvýšené tvorbě kyseliny močové v organizmu (např. nádorová onemocnění), nebo při její snížené exkreci ledvinami (snížená glomerulární filtrace) se krystalky kyseliny (uráty) ukládají v kloubech, což může vést k bolestivým zánětům. Vyšší hladina urátů se vyskytuje u mužů a hladiny se obvykle zvyšují s narůstajícím věkem.
Vysoká koncentrace purinů je v mase, vnitřnostech a luštěninách. Z potravy mají navíc nepříznivý efekt potraviny narušující vylučování kyseliny močové ledvinami (alkohol).
Projevy: Nejběžnější je výskyt asymptomatické hyperurikémie, pouze u relativně malého procenta postižených se objeví akutní dnavý záchvat. Při záchvatu může být postižen prakticky jakýkoliv kloub (i více kloubů najednou), ale nejčastěji jde o metatarzofalangeální kloub palce u nohy. Záchvat kromě bolesti zahrnuje zvýšení teploty a zarudnutí postiženého kloubu.
Při chronicky neřešené hyperurikémii se mohou začít krystalky kyseliny močové ukládat i do měkkých tkání v okolí kloubu, což označujeme jako dnavé tofy (chronická tofózní dna). Ty mohou být viditelné jako tvrdé bělavé krystaly prominující až na kůži, při jejich narůstání může dojít k výrazné deformaci postižených kloubů.
Hypeurikémie může způsobit i poškození ledvin v důsledku rozvoje urátové nefropatie při ukládání krystalků kyseliny v ledvinné tkáni.
Diagnostika: Pro diagnózu je důležitá anamnéza se zaměřením na charakter obtíží, z fyzikálního vyšetření se soustřeďujeme především na postižení kloubu a jeho doprovodné příznaky (otok, zarudnutí, bolest). Velice důležitý je náběr krve s vyšetřením hladiny kyseliny močové.
Normální koncentrace kyseliny močové u žen je cca: 120-340 umol/l
Normální koncentrace kyseliny močové u mužů je cca: 120-420 umol/l
Při nově zjištěné výraznější hyperurikémii je vhodné znát i základní renální parametry (urea, krea).
Léčba: Doporučuje se léčit pacienty s asymptomatickou hyperurikémií nad 540 umol/l, protože mají relativně vysoké riziko vzniku záchvatů. Základem terapie je kromě diety alopurinol, což je sloučenina tlumící funkci enzymu xanthioxidázy. Běžná dávka se pohybuje mezi 100-300 mg denně, ale může být teoreticky navýšena na 900 mg denně. Alternativou je sloučenina febuxostat (Adenuric).
V případě akutního dnavého záchvatu se podávají nesteroidní antirevmatika (ideálně indometacin) až do jeho zmírnění. Alternativou jsou glukokortikoidy, nebo kolchicin. Po zklidnění akutního zánětu se opět nasazuje alopurinol (případně febuxostat).
