56. Intersticiální nefritidy – akutní, chronické
Jedná se o onemocnění ledvin, která postihují zejména ledvinné intersticium a tubuly. Rozlišit je můžeme na infekční a neinfekční, na akutní a chronické a na jednostranné a oboustranné. V ledvinných tubulech a intersticiu se objevují zánětlivé změny atrofie, nekrózy a reparační procesy.
Příčiny: Mezi akutní TIN se řadí akutní bakteriální nefritida a alergická nefritida, mezi chronické TIN patří chronická bakteriální nefritida (často souvisí s vadami močových cest), analgetická nefropatie vznikající při dlouhodobém abuzu analgetik (zejména fenacetin) a refluxová nefropatie vznikající při chronickém VUR.
Projevy: Akutní bakteriální tubulointersticiální nefritidy se projevují vysokými horečkami, bolestmi hlavy a bolestí v bedrech, u těžkého průběhu se může objevit oligurie a anurie. Chronické neinfekční nefritidy mohou probíhat asymptomaticky, často je doprovází hypertenze a někdy souvisí jejich první projevy až s chronickým renálním selháváním. Speciálně u analgetické nefropatie dochází k nekrózám renálních papil, jejichž části se mohou sekvestrovat a způsobit akutní renální koliku. Kromě toho je u analgetické nefropatie výrazně zvýšené riziko vzniku renální malignity. Refluxní nefropatie se může projevit rozvojem FSGS se vznikem nefrotického syndromu.
Diagnostika: Diagnóza je relativně snadná u akutní bakteriální nefritidy. U analgetické nefropatie je důležitá pozitivní anamnéza abuzu analgetik. Význam má vyšetření TK (častá hypertenze u chronických TIN), vyšetření moči papírkem a vyšetření močového sedimentu (hematurie, proteinurie), či kultivační vyšetření moči. UZ obraz může ukázat zánětlivé změny, abscesy a případně známky hydronefrózy, jinak je obraz spíše nespecifický. Vylučovací urografie může detailněji informovat o anatomii a funkci močových cest, VUR se diagnostikuje mikční cystoradiografií. Při nejasnostech stran zhoršení renálních parametrů mlže být indikována i renální biopsie k odlišení tubulointersticiálních nefritid od glomerulonefritid.
Prognóza: U akutních TIN je obvykle dobrá, u bakteriální samozřejmě závisí na včasném zaléčení ATB. U chronických TIN je prognóza výrazně horší, často dochází k rozvoji chronické renální insuficience.
Terapie: Terapie závisí na vyvolávajícím onemocnění. Akutní bakteriální TIN se léčí ATB terapii, nejprve empiricky, následně dle citlivosti. Chronická bakteriální TIN se léčí menšími dávkami dlouhodobě podávaných ATB. Při alergické TIN je nutné ukončit expozici vyvolávajícího alergenu, u analgetické nefropatie ukončit abuzus analgetik a u refluxní nefropatie řešit VUR. Hypertenze u TIN se ideálně léčí pomocí ACE-I. V případě rozvoje pokročilého selhávání ledvin je nutné zařadit pacienta do dialyzačního programu s eventuálním zahájením pravidelné dialýzy.
