64. Artritidy jako součást jiných onemocnění (psoriaza, Lymeská borelióza, infekční a reaktivní artritidy)
1. Psoriatická artritida
Jde o kloubní postižení vznikající u řady pacientů s psoriázou. Ve většině případů se artritida objevuje až s odstupem po kožní manifestaci psoriázy, někdy však může jít o manifestaci první.
Choroba se může projevovat podobně jako revmatoidní artritida, o něco méně častěji však dochází k postižení drobných kloubů ruky. Těžké formy mohou probíhat i pod obrazem ankylozující spondylitidy. Oproti revmatoidní artritidě bývají u psoriatické artritidy často postiženy DIP klouby a chybí revmatoidní faktor. Pochopitelně typickým doprovodným příznakem je přítomnost kožních ložisek psoriázy.
Základem terapie je rehabilitace a užívání NSA, u těžších případů se nasazují silnější imunosupresiva (metotrexát, azathioprin apod.).
2. Reaktivní artritida
Reaktivní artritida je poměrně častý stav, který má podobu neinfekčního zánětu kloubů v rámci imunitních reakcí vzniklých v souvislosti s některými bakteriálními infekcemi. Reaktivní artritidy se typicky objevují po prodělání uretritid (ureaplasma, neisseria gonorrhoeae, ureaplasma) a enteritid (salmonela, campylobacter), postižení jedinci jsou velice často HLA-B27 pozitivní. Typickým klinickým projevem je oligoartritida velkých kloubů dolních končetin, přítomna může být i bolestivá sakroileitida a entezitidy (Achillova šlacha). Kloubní obtíže druhotně nasedají na příznaky infekce močopohlavní soustavy, nebo trávicího traktu.
Pozn.: Kombinace neinfekční uretritidy, artritidy a konjunktivitidy se označuje jako Reiterův syndrom.
Základem terapie jsou NSA a případně kortikoidy. Pokud se sérologicky podaří prokázat infekční agens, pak se přeléčuje ATB.
3. Artritida u Lymeské boreliózy
Artritida vzniká na podkladě imunitní reakce proti boreliím týdny až měsíce po nákaze. Zprvu bývá intermitentní a migrující, odeznívá i bez terapie, následně přechází do chronické formy. Nejčastější je onemocnění kolenního kloubu s nadprodukcí synoviální tekutiny, celkově je kloubní postižení mono-, nebo maximálně oligoartikulární. Borelie lze prokázat nepřímo sérologicky z krve nebo kloubního punktátu, nebo přímo pomocí PCR.
Lymeská artritida se léčí perorálně stejnými antibiotiky a ve stejných dávkách jako erythema migrans, pouze délka podávání se prodlužuje na 28 dnů. V některých případech trvá zánět kloubu i po ukončení ATB terapie a v takovém případě dominuje terapie protizánětlivá.
4. Infekční (septická) artritida
Jde o méně častou formu artritidy, která je způsobena infekčním agens, typicky bakteriální infekcí (nejčastěji Stafylococcus aureus). Vyšší riziko je u jedinců s oslabenou imunitou a u jedinců s nedávno narušenou integritou kloubu (trauma, lékařský zákrok). Postižený kloub je silně zarudlý, oteklý, teplý a bolestivý, bývají přítomny klinické známky infekce (horečka, schvácenost, zimnice a třesavka). Jde o závažný stav, který vyžaduje léčbu za hospitalizace (hydratace, antipyretika, antibiotika, případně intervenci v postiženém kloubu – evakuace hnisu, drenáž).
5. Revmatická horečka
Revmatická horečka je stav vznikající po infekci způsobenou streptokokovým agens (např. tonsilitidy, erysipel). Migrující polyartritida je pouze jedním z projevů a bývá doprovázena vznikem podkožních revmatických uzlíků. Závažnější je endokarditida, která může poškodit endokard srdečních chlopní a vyvolat akutní chlopenní insuficienci se srdečním selháváním. V krvi najdeme výrazně zvýšenou hladinu ASLO. Výskyt revmatické horečky významně poklesl s dostupností ATB terapie streptokokových infekcí.
6. Artritidy u IBD
Jde o kloubní zánětlivá postižení vznikající u ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci. Řadí se mezi extraintestinální projevy, reagují na léčbu IBD a jejich těžké formy se mohou stát indikací zahájení biologické terapie IBD. Základním projevem je oligoartritida větších kloubů končetin.
