Ischemická kolitida znamená zánět tlustého střeva, který je vyvolaný nedostatečným přísunem kyslíku do jeho stěny. Zánět obvykle postihuje jen určitý segment střeva, většinou v jeho levostranné části. Nejtypičtěji jsou postiženi starší a více nemocní lidé.
Příčiny: Příčinou stavu je nedokrvení stěny tlustého střeva. K tomu může dojít celkově při snížení krevního tlaku v těle (šokové stavy, náročné operace, srdeční selhávání, těžká dehydratace, vliv některých léků), nebo při ucpávání krevních cév, které by měly tlusté střevo vyživovat. Cévní zásobení je narušeno například u uzávěrů velkých střevních tepen, které popisuji v kapitole o cévním ileu. K uzavírání malých tepének dochází například při některých autoimunitních nemocí (systémový lupus), u cukrovky, u nemocí spojených se zvýšeným srážením krve (např. Leidenská mutace) a vyšší riziko mají i ženy užívající hormonální antikoncepci. V mnoha případech je příčina vzniku ischemické kolitidy nejasná, roli hraje i vysoký věk a celková zchátralost organizmu.
Projevy: Závisí na rozsahu a rychlosti nedokrvení střeva. Typickým příznakem je bolest břicha, která může být spojena s nevolností a zvracením. Relativně často se objevuje nucení na stolici, průjmy a nacházíme červenou krev ve stolici. U těžkých forem se rozvíjí toxické megakolon a ileus se zástavou střevní činnosti a různě velký okrsek střeva začne odumírat. To se projeví horečkou a postupným rozvojem peritonitidy s otravou krve. Důsledkem je šokový stav a smrt. Dodejme, že i u lehkých forem ischemické kolitidy bez výrazných příznaků, může dojít k pozdním komplikacím, které mívají podobu zúžení střeva a jeho důsledků.
Obrázek těžší akutní ischemické kolitidy, jak jsem ji vyfotil.
Diagnostika: Kromě anamnézy a vyšetření břicha je důležitý rentgenový snímek břicha k vyloučení náhlé příhody břišní. Ultrazvuk nebo CT vyšetření břicha bývají obvykle provedeny také a oba mohou ukázat zesílení stěny tlustého střeva v postiženém úseku. Základem diagnostiky je ovšem kolonoskopie. Při ní lékař na vlastí oči uvidí chorobné změny sliznice a může při pochybnostech odebrat vzorky na histologické vyšetření. Chceme-li při podezření těžké ischemické kolitidy zjistit, zda jsou velké tepny zásobující střevo průchodné, volíme angiografické vyšetření.
Léčba: U lehčích forem nemoci je léčba konzervativní. Pacientovi dodáváme tekutiny nitrožilně, na čas většinou zakážeme příjem potravy ústy, abychom střevo nenamáhali (s možným podáním speciální výživy nitrožilně) a podáváme antibiotika. Při zhoršování stavu může být nutný chirurgický zákrok s odstraněním postižené části tlustého střeva. Zjistíme-li při kolonoskopii odumření části střeva, provádí se chirurgický zákrok vždy a co nejdříve. Velkým problémem je syndrom krátkého střeva, který se po těchto operacích objevuje.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
