Kašel je ochrannou a obrannou reakcí dýchací soustavy. Slouží k odstraňování odumřelých buněk a čistění dýchacích cest, vzniká však i při jakémkoliv jejich podráždění – při zánětu, při vdechnutí cizího tělesa, při přítomnosti tekutiny v dýchacích cestách a dalších stavech. Z obecného hlediska má význam rozlišit kašel na:
- Suchý kašel – Tento typ kašle je nepříjemný a není spojený s vykašláváním tekutiny či hlenů.
- Vlhký kašel (= kašel s expektorací = s vykašláváním) – Při tomto typu kašle člověk vykašlává hleny. Vykašlaný hlen se odborně nazývá sputum, česky pro to máme hezké slovo chrchel. Pro lékaře je významné, že sputum se může dále vyšetřovat. Zejména cenné bývá jeho vyšetření mikrobiologické, kdy lze zjistit případnou přítomnost a typ bakterií.
Příčiny: Příčin kašle je celá řada a spadají sem zejména stavy spojené s postižením dýchacího ústrojí. Někdy je ovšem toto postižení druhotné a je dáno nemocemi trávící, nebo či oběhové soustavy. Ty jsou totiž s dýchací soustavou velmi úzce spjaty. A nyní již k vlastním příčinám, z nichž vyjmenuji jen ty nejdůležitější.
1. Zánět průdušek neboli bronchitida – Zánět průdušek způsobený virovou nebo bakteriální infekcí se projeví kašlem. Tento kašel je spíše vlhký a vede k vykašlávání hlenu. Při infekci obvykle dojde k vzestupu tělesné teploty. Infekční proces často vzniká v nosohltanu a tudy se šíří dolů na průdušky, proto infekční bronchitidě často předchází bolest v krku.
2. Chronická obstrukční bronchopulmonální choroba (CHOPN) – Tato nemoc se dá zjednodušeně popsat jako dlouhodobě trvající neinfekční bronchitida, u které dochází k zužování průdušek. Zjednodušeně jde o to, že dýchací cesty jsou trvale poškozovány nečistotami, typicky se jedná o cigaretový kouř u kuřáků. Lidé s CHOPN mají časté záchvaty kašle – zejména ráno po probuzení. Sliznice jejich dýchacích cest je chronicky drážděná a poškozovaná a tvoří velké množství hlenu. To je důvod, proč je kašel vlhký. Více o této chorobě najdete v příslušném textu.
3. Zápal plic neboli pneumonie – Zápaly plic jakékoliv příčiny se obvykle projevují kašlem a někdy i bolestmi na hrudi. Zápaly infekční se navíc projevují horečkami. Jak si můžete přečíst v příslušném textu, existují dva typy infekčních zápalů plic – typické a atypické. Typické zápaly jsou způsobeny klasickými bakteriemi, bývají ohraničenější, jsou u nich vyšší teploty a kašel bývá spíše vlhký, produktivní. Atypické zápaly plic jsou způsobeny méně typickými bakteriemi a viry. Horečky u nich nebývají až tak vysoké, kašel je spíše suchý, infekcí bývá postižen větší objem plicní tkáně a často bývají přítomné bolesti svalů a kloubů.
4. Pleuritida - Zánět pohrudnice bývá spojen s bolestí na hrudi. Ta má závislost na dýchání a zhoršuje se při nádechu.
5. Cizí těleso v dýchacích cestách – Při vdechnutí cizího tělesa včetně tekutin se objeví kašel jako obranný reflex. V některých případech může ovšem dojít k reflexnímu stažení dýchacích cest a náhlé smrti udušením.
6. Nádorová onemocnění – Nádorový proces v plicích se může projevit kašlem, bohužel se obvykle jedná až o pokročilejší stadium rakoviny plic, nebo mezoteliomu. Stejně tak mohou kašel způsobit plicní metastázy jiných nádorů. Varovné je, pokud člověk vykašle hlen s příměsí krve. V takovém případě je návštěva lékaře a další vyšetření žádoucí.
7. Tuberkulóza – Kašel s vykašláváním krve je s tuberkulózou klasicky spojován. Tyto příznaky jsou nicméně projevem pokročilé formy nemoci, kdy tuberkulózní zánět nahlodá některou z plicních tepen. Více o TBC najdete v textu věnovaném této nemoci.
8. Cystická fibróza – Toto geneticky vrozené onemocnění je mj. spojeno se silným zahleněním a s opakovanými infekcemi dýchacích cest. Podrobnosti najdete v příslušném článku.
9. Refluxní nemoc – Refluxní nemoc znamená, že se žaludeční kyselý obsah dostává do jícnu přes nedostatečně těsnící svěrač a poškozuje jeho stěnu. Tento stav se buďto projevuje pálením žáhy, nebo je zcela bezpříznakový. Asi by vás zajímalo, jak to souvisí s kašlem. V podstatě zcela jednoduše – když si člověk se silnějším refluxem jde lehnout, tak se v poloze vleže žaludeční šťáva dostane nejen do jícnu, ale do nosohltanu a ve spánku odtud steče do průdušek a do plic. Kyselé žaludeční šťávy citlivou sliznici dýchacích cest silně dráždí a to způsobuje kašel. Proto jsou pro nemocné s refluxem mj. typické záchvaty nočního suchého kašle.
10. Plicní edém při srdečním selhávání – Při selhávání levé komory srdce se začne krev hromadit v plicním řečišti a při těžším průběhu se může začít filtrovat krev přes stěnu plicních cév přímo do plicních sklípků. Plíce se začnou plnit tekutinou, což nemocného nutí ke kašli. Kašel je vlhký, postižený vykašlává růžově zbarvenou tekutinu. V extrémním případě se člověk bez léčby může „utopit ve vlastní krevní tekutině“.
11. Plicní embolie – Kašel a dušnost jsou častými příznaky méně a středně rozsáhlých plicních embolií. Při plicní embolii jde v zásadě o to, že se někde v žilách našeho těla (obvykle v žilách dolních končetin) vytvoří krevní sraženina – trombus. Tato sraženina se poté utrhne a krevním oběhem se dostane až do plicního řečiště, kde ucpe menší či větší cévu. Kvůli tomu se v části plic zastaví krevní oběh a přestane probíhat výměna kyslíku a oxidu uhličitého. Masivní plicní embolie většinou znamená náhlou smrt, drobná plicní embolie se nemusí ani nijak projevit.
12. Plicní fibróza - Toto je vlastně celá skupina onemocnění, při kterých dochází k přeměně plicní tkáně na vazivo. Postupně narůstající dušnost bývá doprovázena občasným dráždivým suchým kašlem. Choroby této skupiny jsou vesměs špatně léčitelné.
13. Kašel způsobený léky – Tento nežádoucí účinek se vyskytuje u tzv. ACE-inhibitorů. Jsou to léky snižující krevní tlak, které navíc chrání srdce a ledviny. Suchý dráždivý kašel je relativně častým důvodem, proč jsou tyto jinak skvělé léky vysazovány a nahrazovány jinými.
14. Psychogenní kašel – Kašel může mít i psychickou příčinu, což je typické pro dospívající a neurotiky. Kašel je v tomto případě suchý a bývá vázán na stresující události.
Diagnostika: U krátkodobého kašle, zejména pokud je doprovázen bolestmi v krku a teplotami, se obvykle myslí na infekční příčinu. Je-li nemocný v celkově dobrém stavu, tak se dále nevyšetřuje a začne se s léčbou. U dlouhotrvajícího kašle, či při opakovaných záchvatech kašle, je vhodné zjistit příčinu. Napomoci může vyšetření krve, zejména krevního obrazu a CRP, které může potvrdit zánět. Patologické procesy v plicích a v hrudníku vůbec lze znázornit rentgenem plic nebo CT vyšetřením. Při vdechnutí cizího tělesa, či při podezření na nádor se provádí bronchoskopie. Při tomto vyšetření se dýchacími cestami do průdušek zasouvá hadicový přístroj s kamerou. Lékař na obrazovce pak vidí stěnu průdušek a může z ní odebírat vzorky. Je-li nalezeno cizí těleso, lze ho pomocí bronchoskopického přístroje vytáhnout a odstranit. K vyloučení refluxu se provádí vyšetření jícnu endoskopickým přístrojem a speciální vyšetření měřící kyselost v jícnu (pH-metrie jícnu). Srdeční funkci a případné selhávání lze dobře zjistit pomocí echokardiografického vyšetření srdce.
Léčba: U léčby kašle je dobré zdůraznit, že léčit se má jeho příčina. O konkrétních způsobech léčby si lze přečíst v příslušných textech o daných nemocech. Nyní se však zaměřme na léčbu kašle jako takového. Je-li člověk s kašlem zahleněný a má-li spíše vlhký kašel, podávají se tzv. mukolytika. Mukolytika usnadní vykašlávání hlenů a nemocnému se po nich uleví. Z používaných léčiv jako jsou např. preparáty ACC, Mucobene, Erdomed, Bromhexin, Ambrobene, Ambrosan, Ambroxol a Mucosolvan. Na zvládnutí suchého kašle se mohou podat tlumivé léky. Je jich celá řada, často působí tlumivě na nervový systém a tím snižují dráždění ke kašli. Informace o nich najdete v textu léky proti kašli.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.emedicinehealth.com
https://www.medicalnewstoday.com
