Katétrová (katetrová) sepse znamená specifickou formu septického stavu (otravy krve). Můžeme ji definovat jako průnik bakterií do krevního řečiště v důsledku zavedeného žilního katétru.
Příčiny
Příčinou je samotná existence žilního katétru u pacienta. Katétr je zjednodušeně řečeno speciální tenká trubička zavedená do některé žíly, která slouží především k podávání nitrožilních léků a infuzních roztoků. Infekce může do těla vstoupit katétrem zavedeným do některé z malých povrchových žil (periferní žilní katétr – PŽK), ale typická katétrová sepse je typičtější pro katétry zavedené do velkých hlubokých žil (centrální žilní katétr – CŽK). Vyvolávajícím faktorem jsou typicky bakterie a problémem je, že v nemocničních zařízeních může jít o nemocniční bakterie značně odolné vůči antibiotikům. Riziko vzniku katétrové infekce je tím vyšší, čím déle je katétr zaveden. Z toho důvodu je nutné žilní katétry po určité době pravidelně vyměňovat.
Projevy
Mohou se objevit projevy v místě zavedeného katétru (zarudnutí kůže, bolest, vyšší teplota kůže), ale to není pravidlem. Průnik bakterií do krevního řečiště, není-li stav rychle řešen, se pak projeví celkovými příznaky, jako je horečka, zimnice a třesavka. Těžké formy mohou způsobit i oběhovou nestabilitu, pokles krevního tlaku a ohrožení života, to však naštěstí není časté.
Diagnostika
Na katétrovou sepsi musíme myslet u každého pacienta, u nějž se rozvinuly známky sepse, a který má zavedený žilní vstup (zejména centrální žilní katétr). Po odstranění katétru (viz. níže) je vhodné jeho konec odstřihnout a odeslat na mikrobiologické vyšetření. Stejně cenné je vyšetření krve na přítomnost bakterií (hemokultura), které může prokázat jejich přítomnost a citlivost na antibiotika.
Léčba
Základem terapie je okamžitě odstranit již přítomné žilní vstupy (které mohou být infikované) a nasadit nemocnému širokospektrá antibiotika.
