Kinetóza je nepříjemně vnímaný stav, který je klasicky spojený s cestováním v dopravních prostředcích. Kinetózou trpívají nejčastěji děti, vyskytovat se však může prakticky u kohokoliv. Někteří lidé jsou ke kinetóze náchylní, někteří naopak velmi odolní.
Příčiny: Příčina tkví v našem vestibulárním ústrojí. Je to malý párový orgán, který se nachází ve vnitřním uchu (v těsné blízkosti sluchového ústrojí). Vestibulární ústrojí jsou v podstatě 3 polokruhovité kanálky a dva váčky naplněné tekutinou s krystalky (detaily viz text o vnitřním uchu). Pohyb krystalků v tekutině dráždí buňky vestibulárního aparátu, které posílají informace nervovými vlákny do mozku. Vestibulární aparát nás informuje o poloze hlavy a celého těla, je zcela nezbytný pro udržení rovnováhy.
Je-li vestibulární aparát citlivější a je-li nadměrně drážděný, vznikne kinetóza. Zvýšená citlivost může být dána geneticky, je také celkově častější u dětí. Nadměrné dráždění vestibulárního aparátu je typické pro cestování v dopravních prostředcích, zejména v autobusech. Jak k tomu dochází? Představme si člověka sedícího na zadním sedadle v autobuse jedoucího po klasické české hrbolaté silnici. Člověk se nudí a sleduje okolí. Jeho vestibulární ústrojí začne dostávat zmatené informace – za prvé autobus jede vpřed a vestibulární aparát to registruje. To je v pořádku, jeden konkrétní směr zvládáme obvykle registrovat bez problémů. Jenže klasická česká silnice není zrovna rovná a zejména zadní část autobusu nadskakuje, to znamená pohyb nahoru a dolů – vestibulární aparát o tom dostává informace a začíná být zmatený. Dostává totiž zároveň informace o pohybu dopředu a o pohybu vertikálním. A aby toho nebylo dost, člověk se v autobusu většinou dívá z bočního okýnka a sleduje ubíhající krajinu. Vestibulární aparát tak dostane další (a tentokrát zcela mylnou) informaci – že se naše hlava pohybuje do strany.
Vestibulární aparát dostává informace, že:
1. se naše tělo pohybuje vpřed (směr jízdy autobusu)
2. se pohybujeme ve vertikálním směru (otřesy na vozovce)
3. se naše hlava pohybuje do strany (ubíhající krajina)
Tento nápor informací na vestibulární aparát napomůže vzniku kinetózy.
Načrtl jsem takový jednoduchý obrázek k dokreslení situace. Šipka č. 1 ukazuje směr pohybu autobusu, šipka č. 2 ukazuje směr pohybu krajiny vůči pozorovateli v autobuse a šipka č. 3 ukazuje směr pohybu při nadskakování dopravního prostředku na nerovné vozovce.
Projevy: Projevy kinetózy jsou známé asi všem. Člověku začne být špatně od žaludku, motá se mu hlava a potí se. Při dlouhodobějším trvání dochází ke zvracení.
Prevence a léčba: Prevence má při cestování velký význam. Každý kdo mívá projevy kinetózy, a ví to o sobě, by měl dodržovat určitá opatření, která souvisí s příčinami nemoci. Základem je nezahlcovat při cestování váš vestibulární aparát mnoha informacemi. Je proto vhodné sedět v autobuse (i v autě) co nejvíce vpředu, kde jsou menší otřesy, a dívat se ve směru jízdy, nikoliv z bočního okénka. Tím snížíme, nebo zcela vyrušíme informace o pohybu nahoru a dolů a do strany – zůstane jen informace o pohybu vpřed a to je pro vestibulární aparát mnohem menší zátěž.
Před cestováním je vhodné nejíst a nepít alkohol. Prý také pomáhá v dopravním prostředku cucat bonbon nebo žvýkat žvýkačku. Klimatizace nebo alespoň dostatečné větrání může také pomoci – chladný osvěžující vzduch tlumí pocity nevolnosti.
Citlivost vestibulárního aparátu umíme kromě toho ztlumit pomocí léků, ty se hodí zejména u dlouhých cest u dětí. Nejznámějším zástupcem je sloučenina moxastin teoklát (lék Kinedryl), která se podává asi půl hodiny před vstupem do cestovního prostředku a pak během cesty v několikahodinových intervalech.
