Klystýr (klyzma) je procedura, která má tradiční využití v řadě medicínských oborů. Jde v podstatě o aplikaci tekutiny do konečníku. Tato tekutina může být pouze normální voda, nebo jde o roztok obsahující různé účinné sloučeniny.
Princip: Přesný princip záleží na konkrétním typu klyzmatu. V zásadě lze ale říci, že většinou je pacient uložen na bok s pokrčenýma nohama a tekutina je mu do konečníku vpravena pomocí různých nástrojů (např. rektální rourky). Pro lepší efekt může být nutné, aby pacient v sobě tekutinu po určitou dobu udržel.
Využití: Klystýr může mít celou řadu indikací. V interně a chirurgii se poměrně běžně aplikuje očistné klyzma, které slouží k vyčištění střeva. V chirurgii může jít o stavy před operačními zákroky, v interně může jít o pomocný zákrok provedený před endoskopickým vyšetřením tlustého střeva. Speciálně v chirurgii se klyzmata podávají nemocným s těžkou zácpou.
Zcela odlišnou formou je diagnostické klyzma, kdy do konečníku podáme kontrastní látku zobrazitelnou pomocí některé zobrazovací metody (typicky klasický rentgen). Příkladem vyšetření využívajícího takové klyzma je irigografie.
Terapeutické klyzma slouží k aplikaci účinných sloučenin. Může jít nejen o léky účinkující na sliznici konečníku a dalších částí tlustého střeva, ale i o léky se systémovým účinkem. Střevo je totiž poměrně bohatě prokrveno a řada léků se z něj velice účinně vstřebává do krve. Velmi úspěšná jsou klyzmata obsahující protizánětlivý mesalazin v rámci některých forem ulcerózní kolitidy.
Nevýhody: Klystýr většinou nemívá zásadní nevýhody. Nešetrné zavedení klystýru může způsobit poranění konečníku s bolestí a krvácením a velké množství tekutiny v klystýru vstřebané střevní sliznicí může způsobit potíže jedincům s poruchami srdce a ledvin (převodnění s akutním srdečním selháváním).
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.nursingtimes.net
