Legionela (správně psáno legionella) je bakterie, která je mj. původce velmi nebezpečné formy zápalu plic. Legionela byla objevená relativně, teprve v 70. letech 20. století a stalo se tomu v americké Filadelfii v jednom z hotelů na srazu starých legionářů. Na tomto setkání mnoho seniorů onemocnělo záhadným zápalem plic, který měl často těžký průběh, a několik desítek z nich na něj zemřelo. Jako původce této nově pojmenované „Legionářské nemoci“ byla objevena bakterie pojmenovaná Legionella pneumophila. Legionela je podobně jako chlamydie nitrobuněčným parazitem - vniká do našich buněk a množí se v nich.
Příčiny: Legionela s oblibou vyhledává vlhkost a přímo miluje lehce zahřátou vodu (tak pod 40-45°C). V hotelech a dalších místech společného ubytování (včetně nemocnic) pak legionela přežívá ve vodovodním potrubí, může být ve sprchách apod. K nákaze pak dochází při vypití vody z kohoutku či při sprchování kontaminovanou vodou průnikem legionely z vody do dutiny nosní a nosohltanu a odtud hlouběji do dýchacích cest. K tomu přistupuje zpravidla vyšší věk nakažených spojený se sníženou imunitou. Legionáři ve Filadelfii kromě toho prý ve vyšší míře konzumovali whisky, což jejich imunitě také neprospělo. Vyšší riziko platí i pro pacienty v nemocnicích, kteří bývají oslabeni jinými onemocněními a jsou k nákaze legionelou náchylnější.
Projevy: Legionářská nemoc postihuje plíce a projevuje se zejména příznaky zápalu plic virového typu. Ty zahrnují zvýšenou teplotu, suchý a dráždivý kašel, dušnost, bolest na hrudi, bolesti hlavy, apod. U některých nemocných je stav těžší a může dojít i ke zvracení a zmatenosti. Jako komplikace nemoci může dojít k selhání orgánů – ledvin a jater. Tento stav již může být smrtelný.
Diagnostika: Zjistíme výše uvedené příznaky zápalu plic, kromě toho nalezneme zvýšenou sedimentaci a CRP v krvi. Rentgen plic nám ukáže ložiska zánětu, odlišit však legionelový zápal plic od ostatních je běžnými metodami skoro nemožné. Přesně lze legionelu stanovit sérologickými metodami z krve (v krvi nalezneme protilátky proti legionele) a antigeny legionel můžeme prokázat v moči. V případě, že stav pacienta je vážný, vyplatí se zkontrolovat jaterní testy a ledvinné parametry v séru.
Prevence: Jedinou možnou cestou je snaha v nemocnicích (a teoreticky v místech hromadného ubytování vůbec) pravidelně odebírat vzorky z tamních vodních zdrojů a chladících systémů a kontrolovat přítomnost legionel. Při jejich přítomnosti pak již existují postupy na likvidaci bakterií.
Léčba: Základní léčbou jsou antibiotika – ideálně makrolidy nebo tetracykliny. Kromě toho je nutné léčit ostatní příznaky, při jakémkoliv těžším průběhu pacienta hospitalizovat na monitorovaném lůžku, doplňovat tekutiny, kontrolovat funkce jater a ledvin a stav vnitřního prostředí organizmu.
Pozn: U mladých lidí legionela způsobuje onemocnění známé jako Pontiacká horečka. Nebývá nebezpečná a často se projevuje bolestmi svalů a horečkami. U této nemoci nenalézáme žádné známky napadení plic. Není potřeba ji ani léčit, do několika dnů sama ustoupí.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.msdmanuals.com
