Léky na spaní se odborně označují jako hypnotika a patří sem celá řada preparátů s různými mechanizmy účinku.
Využití: Léky na spaní se poměrně logicky podávají tam, kde potřebujeme navodit spánek (tj. při nespavosti). Většina z nich je vhodná spíše ke krátkodobému užívání. Kromě navození spánku mohou mít další účinky jako je utlumení úzkosti a uvolnění svalstva.
Mechanizmus účinku: Mechanizmy účinku se mohou u jednotlivých hypnotik odlišovat, ale výsledný efekt je podobný. Většina hypnotik účinkuje v mozku a umožňuje posílení tlumivého neurotransmiteru známého jako GABA (kyselina gama-aminomáselná). Neurotransmitery jsou obecně řečeno látky v mozku, které umožňují jeho správnou funkci zajištěním přenosu nervových vzruchů mezi nervovými buňkami. A jelikož je GABA tlumivý neurotransmiter, má jeho posílení i tlumivý efekt na mozek.
Zástupci: Hypnotika se rozdělují do několika generací. Čím vyšší generace, tím je jejich účinek fyziologičtější (tj. přirozenější), tím lepší je kvalita navozeného spánku, a tím menší jsou nežádoucí účinky.
1. generace jsou léky ze skupiny barbiturátů. V účinku jsou relativně silné a necitlivé, proto se od jejich podávání v těchto indikacích již ustoupilo ve prospěch dalších generací.
2. generace - Tuto generaci představují léky ze skupiny benzodiazepinů. Je jim vyčleněn speciální text a tyto léky jsou zela jistě nejvyužívanějšími (a dodejme i nejzneužívanějšími) hypnotiky. Kromě efektu hypnotického mají i výrazný efekt anxiolytický (tlumení úzkosti). Hlavními zástupci 2. generace jsou:
oxazepam (lék Oxazepam)
midazolam (např. léky Dormicum a Midazolam)
alprazolam (např. léky Frontin, Xanax a Neurol)
bromazepam (lék Lexaurin)
diazepam (např. léky Diazepam a Apaurin)
klonazepam (lék Rivotril)
tetrazepam (lék Myolastan)
3. generace je z klasických hypnotik nejdokonalejší co do kvality navozeného spánku i do poklesu četnosti a závažnosti nežádoucích účinků. Zástupci jsou:
zolpidem (např. léky Adorma, Apo-Zolpidem, Hypnogen, Stilnox, Zolpidem, Zolpinox)
zopiklon (léky Zopiclone, Zopitin)
zaleplon (lék Sonata)
Nežádoucí účinky zmíněných skupin: Předávkování benzodiazepiny může způsobit poruchu vědomí s narušením dechového centra a ohrožením života. Benzodiazepiny by v žádném případě neměly být kombinovány s alkoholem. Při dlouhodobějším užívání benzodiazepinů by neměly být náhle vysazeny, jinak se může objevit nepříjemná nespavost. Jejich pravidelné užívání způsobuje silnou závislost, po vysazení se pak objeví abstinenční příznaky, jako je bolest hlavy, bolest svalů, úzkost, bušení srdce a neklid. Benzodiazepiny by neměly být podávány pacientům s myasthenií gravis. Pokročilejší hypnotika (3. generace) mají menší množství vedlejších účinků a podle všeho je u nich o něco nižší riziko vzniku závislosti (které ale je stále přítomno!). U starších lidí ovšem někdy způsobují zmatenost s halucinacemi a bludy.
4. Některá antidepresiva - Last, but not least chtělo by se dodat. Nejde o klasické léky na spaní, ale o antidepresiva, u kterých se mimo jiné prokázaly uspávací účinky. Při potřebě dlouhodobějšího užívání volíme u většiny pacientů právě některou z těchto sloučenin, protože nejsou návykové a většina lidí je snáší velice dobře. Kromě navození spánku působí antidepresivně, což bývá výhodné. První z těchto látek je sloučenina trazodon (lék Trittico) a druhou je mirtazapin (např. lék Mirtazapin). Z častých vedlejších účinků bych zmínil zejména zvýšení chuti k jídlu a výrazný váhový přírůstek u mirtazapinu, což však může být velká výhoda u pacientů trpících zároveň nechutenstvím.
