Léky proti průjmu (antidiaroika) jsou pestrou skupinou léčiv s různými mechanizmem účinku. Existují vyložené symptomatické léky, které tlumí průjem bez ohledu na jeho příčinu, a léky určené k terapii konkrétních forem průjmových onemocnění.
Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že není vždy dobré průjem agresivně léčit, obzvláště jde-li o akutní infekční bakteriální průjmové onemocnění. Zastavení průjmu může v takovém případě způsobit nahromadění bakterií, jejich toxinů a dalších škodlivin za vzniku velice nebezpečného stavu známého jako toxické megakolon.
Typy léků
1. Absorpční látky – Preparáty této skupiny jsou schopné vázat do své molekuly řadu různých škodlivin a omezit tak jejich efekt na trávicí trakt. Nejpoužívanějšími sloučeninami jsou živočišné uhlí (např. Carbosorb) a přírodní čištěný jíl neboli diosmektit (Smecta, Diosmektit).
2. Střevní dezinficiencia (antiseptika) – Léky z této skupiny jsou chemické látky schopné hubit celou řadu bakterií a prvoků. Efekt přípravků je spíše slabší, výhodou jsou minimální mimostřevní účinky a minimální poškození přirozené střevní mikroflóry. Příkladem je sloučenina kloroxin (lék Endiaron) a nifuroxazid (lék Ercefuryl).
3. Léky zpomalující střevní peristaltiku – Léčiva v této skupině zpomalují hybnost střev a tím působí proti průjmům. Podávat je teoreticky můžeme prakticky u jakéhokoliv průjmu, ideálně bychom je však měli užívat u chronických neinfekčních průjmů. Důležitými zástupci této skupiny léků jsou sloučeniny loperamid (např. lék Loperamide, Lopacut, Imodium) a kombinace atropinu s difenoxylátem (lék Reasec).
Zcela speciálním typem léků výrazně zpomalujících střevní peristaltiku jsou silné opiáty, např. morfin a jemu podobné látky. Jejich využití v terapii průjmů je vzhledem k návykovosti minimální, někdy jich však využíváme například u pacientů s těžkými průjmy u syndromu krátkého střeva, kdy jiná léčba nemá efekt.
4. Antibiotika – U běžných průjmů se antibiotika nepodávají, mají však své nezastupitelné místo v léčbě bakteriálních infekcí střev. Poměrně dobře účinná je sloučenina rifaximin (lék Normix), která se může využít v léčbě např. salmonelózy a kampylobakteriózy. Speciálně u klostridiové kolitidy lze využít metronidazol (např. lék Metronidazol a Entizol), vankomycin (lék Vancomycin) a fidaxomicin (lék Dificlir). Celkově je nutné být s antibiotiky opatrný, protože v řadě případů mohou průjem vyvolat a-nebo jej zhoršit.
5. Probiotika – Preparáty z této skupiny jsou volně prodejné přípravky, které obsahují bakterie přirozeně žijící v tlustém střevě (střevní mikroflóra). Přípravky mají za cíl tlumit průjem související s poruchami střevní mikroflóry, typickým příkladem jsou poantibiotické průjmy. Efekt probiotik není zázračný a může být viditelný spíše při jejich dlouhodobějším užívání.
Zdroje
https://familydoctor.org
https://www.webmd.com
