Léky proti zvracení se odborně označují jako antiemetika. Zvracení je do jisté míry zcela přirozený obranný reflex našeho organizmu a je přítomno jako příznak u řady chorob. V případě těžkého zvracení, které ohrožuje člověka možným rozvratem vnitřního prostředí a dehydratací, či v situacích, kdy je zvracení zcela nežádoucí (například při chemoterapii nádorových onemocnění nebo při banální kinetóze v dopravních prostředcích), se je snažíme utlumit.
Léky sloužící k tlumení zvracení patří do mnoha lékových skupin a mnohdy mají kromě tlumení nevolnosti a zvracení i jiné účinky. Princip jejich účinku je většinou v tom, že tlumí některé receptory nervových drah, které vedou k podráždění centra pro zvracecí reflex v našem mozku. Těmito receptory jsou například receptory sloučenin, jako je například serotonin, dopamin, acetylcholin a histamin.
Je velmi obtížné uvést nějaký ucelený přehled těchto léků. Většina z nich má relativně široké účinky a jejich efekt na potlačení zvracení je mnohdy vedlejší. Proto zde zmiňuji spíše jen ty léky, které se častěji využívají v běžném životě, v interním lékařství a v příbuzných oborech
1. Antihistaminika – Léky z této skupiny blokují buněčné receptory pro sloučeninu histamin. Obecně se užívají pro léčbu alergií, ale některé mají efekt i proti zvracení. Široce využívaným antihistaminikem je sloučenina moxastin teoklát (velmi známý lék Kinedryl), která se užívá při kinetóze v dopravních prostředcích. Svým tlumivým účinkem je vhodný pro děti, které pak cestu v dopravním prostředku mohou prospat. Ze stejných důvodů je ovšem nevhodný pro řidiče.
2. Betahistin – Tuto sloučeninu jsem vyčlenil zvlášť. Betahistin je analogem histaminu – stimuluje některé receptory pro histamin, ale jiné naopak tlumí. Jeho efekt je soustředěn na vnitřní ucho a v něm uložené ústrojí rovnováhy a pohybu, zřejmě v něm zlepšuje prokrvení. Betahistin má velký význam v neurologii při motání hlavy a funguje relativně uspokojivě proti zvracení při Meniérově syndromu. Sloučenina je obsažena v lécích jako je Betahistin, Betaserc a další.
3. Antagonisté dopaminu – Tyto léky blokují dopaminové receptory a tím tlumí i pocity na zvracení. Do této skupiny patří řada léků, mimo jiné i některá neuroleptika (psychiatrické léky). V běžné interní praxi ovšem z této skupiny nejčastěji používáme dvě prokinetika - metoklopramid (např. lék Degan) a itoprid (např. lék Itoprid a Kinito). Prokinetika zlepšují pohyblivost trávicího traktu a navíc svými účinky proti dopaminu účinkují jako antiemetika. Jsou tedy ideální v případě, že pocit nevolnosti vychází právě z trávicí trubice. Do skupiny antagonistů dopaminu patří i hojně užívaný Torecan, který je možné podat ve formě injekcí i čípků.
4. Antagonisté acetylcholinu – Do této skupiny sloučenin blokující receptory pro sloučeninu acetylcholin patří relativně znám rostlinný alkaloid skopolamin. Tato látka se v současné medicíně nevyužívá, vzhledem ke svým vedlejším účinkům na psychiku uživatele a narušení jeho sebeovládání byl skopolamin za Druhé světové války užíván při výsleších jako tzv. „droga pravdy“.
5. Kanabinoidy – Léky této skupiny nejsou v ČR tolik využívány. V USA již však existuje tzv. "medicinal marijuana", která může být předepsána například pacientům léčeným pro nádorová onemocnění. Kromě antiemetogenního efektu působí marihuana i mírně sedativně a může částečně účinkovat jako antidepresivum.
6. Setrony – Pod tímto nenápadným názvem se skrývá moderní a velice účinná skupina léků, které mají silný protizvracivý účinek. Působí na nervové receptory pro sloučeninu serotonin (5-HT3 receptory). Užívají se k tlumení těžkých forem zvracení, velmi dobré výsledky mají v použití u zvracení jako komplikace léčby nádorových chorob. Koncovka názvů těchto léků je vždy "-setron" a nejznámějším zástupcem je sloučenina ondansetron (lék Ondansetron, Zofran, Novetron).
7. Kortikoidy – I tyto protizánětlivé léky mají jako jeden z efektů tlumení zvracení. Mechanizmus jejich efektu není nicméně zcela jasný.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.medicalnewstoday.com
