Madopar je lék předepisovaný neurology, který patří mezi poměrně běžně užívaná antiparkinsonika. Jeho účinné látky jsou sloučenina levodopa a benserazid.
Princip: Levodopa (L-DOPA) je látka, která je v lidském mozku přeměňována na dopamin, který chybí lidem s Parkinsonovou nemocí. Benserazid má pomocný efekt. Dokáže totiž zablokovat enzym známý jako periferní DOPA-dekarboxyláza, který by jinak levodopu přeměnil na dopamin ještě před jejím vstupem do mozku. Dopamin se do mozku nedostává a levodopa by proto bez karbidopy příliš dobře nefungovala.
Využití: Madopar je předepisován pacientům s Parkinsonovou chorobou. Preparát obvykle významně zlepšuje pohyblivost a tlumí parkinsonský třes.
Podávání: Madopar smí být užíván pouze dle přesného doporučení předepisujícího lékaře, obvykle se jedná o neurologa. Preparát se vyrábí v podobě tablet o síle 62,5 miligramů (50 mg levodopy a 12,5 mg benserazidu) a 250 miligramů (200 miligramů levodopy a 50 miligramů benserazidu). Středně silná varianta léku - Madopar HBS - má sílu 100 miligramů levodopy a 25 miligramů benserazidu. Denní dávka je individuální, záleží na doporučení neurologa. Začíná se celkově nižšími dávkami, které jsou podávány vícekrát denně (obvykle třikrát a více).
Nevýhody: Madopar může mít poměrně velkou řadu nežádoucích účinků. Mnoho uživatelů při zahájení léčby trpí trávicími obtížemi (nechutenství, zácpa, zvracení), pocitem sucha a hořkosti v ústech a příznaky ovlivnění nervového systému (halucinace, ospalost, rozmazané vidění, brnění končetin). Přípravek může ovlivnit kardiovaskulární systém a vyvolat bušení srdce a změny krevního tlaku. Při dlouhodobém užívání se mohou postupně objevit mimovolní záškuby a pohyby (typicky chorea). Účinnost terapie se postupem času zhoršuje.
