Malárie je jedno z nejrozšířenějších infekčních onemocnění na světě. V České republice se prakticky nevyskytuje, Češi se jí však mohou nakazit při cestách do zahraničí a ve vzácných případech se nemoc vyskytne u lidí žijících blízko velkých letišť, což vysvětlím později. V afrických státech se jedná o nemoc běžnou a nezřídka se na ni i umírá.
Příčiny: Příčinou této nemoci je prvok plasmodium (plazmodium). Těchto prvoků je více typů a jednotlivé druhy způsobují různé typy malárie, což však pro hrubé pochopení není až tak podstatné. Důležité je, že plasmodia žijí ve slinách samiček komárů z rodu Anopheles. Když tento komár štípne člověka, plasmodia se dostanou do jeho těla krví až do jater, kde se množí. Z jater se pak pravidelně (záchvatovitě) vyplavují do krve a napadají červené krvinky, které se rozpadají. To je podstata malárie. Štípnutí komárem je zodpovědné i za tzv. letištní malárii. V tomto případě dojde k tomu, že komár se letadlem dostane na letiště cizího státu (třeba do ČR), následně unikne z letiště a stihne štípnout nějakého člověka v blízkém okolí. Není to sice příliš časté, ale stát se to může.
Projevy: Základním prvkem malárie je malarický záchvat. Během něj se vyplaví plasmodia z jater do krve a vedou k rozpadu mnoha červených krvinek. Při záchvatu člověk dostane prudkou horečku (nad 38°C) se zimnicí a třesavkou. Zimnice po chvíli odezní, ale horečka přetrvává. Podle frekvence záchvatů rozlišujeme více typů malárie, záchvaty se mohou opakovat po dvou nebo třech dnech. U nejtěžší formy nemoci, tzv. tropické malárie, se záchvaty opakují několikrát za den a právě tropická malárie může člověka snadno usmrtit.
U dlouhotrvajících neléčených méně vážných forem nemoci (které nemocného neusmrtí) se mohou postupně vyvinout příznaky chudokrevnosti dané zvýšeným rozpadem červených krvinek, který není nejsme dostatečně schopni nahradit zvýšenou tvorbou červených krvinek v kostní dřeni. Vzhledem ke zvýšenému rozpadu krvinek ve slezině dochází k jejímu zvětšení.
Diagnóza: Na malárii lze myslet u člověka s výše uvedenými projevy, který se vrátil ze zahraničí, a to ze zemí, kde se malárie vyskytuje. Plasmodia se dají zjistit z krve pod mikroskopem a sérologicky lze v krvi nalézt i protilátky proti plasmodiím.
Prevence: Vhodnou prevencí je podávání antimalarik, tedy léků proti malárii, pokud plánujeme cestovat do země, kde se malárie vyskytuje. Je ovšem nutno poznamenat, že ani dostatečné dávky těchto léků nemusí před onemocněním stoprocentně ochránit, a proto je dobré se chránit i jinak – tj. vyloučit co nejvíce kontakt s komáry. Sem spadá používání moskitiér a repelentů. V nočních hodinách je lepší nevycházet z obydlí, protože komáři jsou v noci nejaktivnější. Vhodný způsob prevence by měl každý potenciální turista prodiskutovat s lékařem zabývajícím se tropickými chorobami.
Zvláštní, a to zcela přirozenou formou ochrany před malárií, je vrozená genetická mutace známá jako srpkovitá anémie. Trpí jí afričtí černoši a jedná se o genetickou vadu, která zvýší odolnost červených krvinek vůči plasmodiím. To je jistě dobré, jenže na druhou stranu vede tato mutace i ke změnám ve tvaru červené krvinky (vznikají srpkovité krvinky) a k jejímu snadnějšímu rozpadu. U některých lidí žijících v malarických oblastech tak tato mutace pomáhá, u některých naopak škodí. Podrobnosti najdete v příslušném článku.
Léčba: Podávají se antimalarika, tj. léky zabíjející plasmodia. Původním antimalarikem je chinin, což je hořká sloučenina, která se vyskytuje v kůře stromu chininovníku. Kromě toho jsou používané i další sloučeniny s podobnými účinky.
Zdroje
https://www.cdc.gov
https://www.healthline.com
