Maligní neuroleptický syndrom syndrom je život ohrožující stav, který spadá do pole působnosti psychiatrů, neurologů a internistů. Úzce souvisí s léčbou některých psychiatrických nemocí, které označujeme jako psychózy (např. schizofrenie), a s léčbou Parkinsonovy nemoci.
Příčiny: Syndrom je nejčastěji vyvolán léky ze skupiny neuroleptik (zjednodušeně řečeno léky proti psychózám). Riziko vzniku syndromu je vyšší u pacientů užívajících vysoké dávky neuroleptik a u pacientů, jejichž dávky léků byly v nedávné době výrazně zvýšeny. Kromě toho se syndrom objevil také u pacientů léčenými proti Parkinsonově nemoci, u kterých byly náhle vysazeny a-nebo poníženy dávky jejich léků. Rizikovější pro vznik syndromu jsou lidé, kteří jsou vyčerpaní, dehydratovaní, nebo mají nějakou infekcí. Předpokládá se i jistá geneticky podmíněná vnímavost k neuroleptikům, které činí některé jedince ke vzniku syndromu náchylnější.
Přesný mechanizmus vzniku syndromu není dosud plně pochopen a jedná se o značně složitou problematiku. Zjednodušeně lze říci toliko, že neuroleptika způsobí nerovnováhu ve vnitřním prostředí organizmu a zejména v tzv. mozkových neuromediátorech (sloučeniny přenášející impulzy mezi nervovými buňkami).
Projevy: Syndrom se začne projevovat křečemi svalů a třesem celého těla. Krevní tlak se může nekontrolovatelně zvýšit a může vyvolat srdeční selhávání. Úporný svalový třes vyrábí velké množství tepla a nemocnému se zvýší tělesná teplota – mnohdy do kritických hodnot nad 40°C. Svaly se mohou začít ničit, což se odborně označuje jako rabdomyolýza. Sloučeniny uvolňující se z rozpadajících se svalových vláken mohou poškodit ledviny a způsobit jejich akutní selhání. Prudce se zhoršuje celkový stav, který může snadno přejít do kómatu, které vyústí ve smrt.
Diagnostika: Na diagnózu je nutno pomýšlet u pacienta užívajícího některé z neuroleptik při výskytu výše uvedených příznaků – nejvarovnější je horečka a svalový třes a křeče. Z krevních náběrů má největší význam vyšetření hladiny kreatinkinázy (zkratka CK). Kreatinkináza je sloučenina, která se vyskytuje ve svalových vláknech a její koncentrace v krvi poroste při jejich poškození.
Léčba: Většinou je nutná hospitalizace na JIP, monitorace základních životních funkcí, agresivní tlumení horečky (zevní chlazení i léky na snížení teploty) a hydratace. Dojde-li k závažnému poškození funkce ledvin, může být indikována dočasná dialýza. Ze speciálních léčiv se někdy užívá sloučenina dantrolen (lék Dantrolen), která snižuje napětí kosterních svalů.
