Marburgská horečka je infekční onemocnění, které patří mezi nebezpečné hemoragické (krvácivé) horečky. Onemocnění se vyskytuje v Africe, ovšem název má podle německého města Marburg, kde se několik desítek lidí nakazilo od opic dovezených z Afriky k laboratornímu výzkumu.
Příčiny: Marburgská horečka je způsobena virem, který napadá primáty a člověka, nákaza bývá přenášena i netopýry. Typický výskyt Marburgské horečky je v některých afrických státech, jako je Kongo, Angola, nebo Uganda, kde byly popsány i největší epidemie (šlo o desítky až stovky potvrzených případů). K přenosu viru dochází blízkým kontaktem a tělesným tekutinami, virus se naštěstí nepřenáší vzduchem.
Projevy: Příznaky nemoci jsou velmi podobné projevům eboly a objevují se asi okolo týdne po nákaze. Onemocnění začíná velmi vysokou horečkou nad 40°C, která je spojená s únavou a silnými bolestmi hlavy. Bývají přítomny i další běžné příznaky infekce, jako je bolest svalů, nevolnost, zvracení a zimnice. Později se objevuje kožní vyrážka, krvácení pod kůži, krvácení do trávicí trubice (krev ve stolici) a případně krvácení z dalších tkání a tělesných dutin a sliznic. Po několika týdnech se část nemocných uzdraví, ale u nezanedbatelného počtu nakažených dochází k dalšímu zhoršování stavu, rozvratu vnitřního prostředí, diseminované intravaskulární koagulopatii, poruše vědomí a smrti.
Diagnostika: Diagnostika se běžně neprovádí. Při příznacích hemoragické horečky je pacient vyšetřován ve specializovaných centrech, kde se speciálními metodami včetně sérologie, kultivace viru z tělesných tekutin a PCR.
Léčba: Léčba v podstatě není možná, proti marburgskému viru nemáme účinná antivirotika. Terapie proto spočívá v monitoraci pacienta na lůžku intenzivní péče s udržováním základních životních funkcí a dostatečnou hydratací s cílem zabránit rozvratu organizmu.
Zdroje
https://www.who.int
https://www.cdc.gov