Meningeální syndrom je označení pro skupinu příznaků, které se objevují u člověka při podráždění mozkových blan. Mozkové blány (mozkové pleny, meningy) jsou tři vrstvy pokrývající centrální mozkový systém, tj. mozek i míchu.

 

Příčiny: Podráždění mozkových blan může vzniknout při jejich zánětu (meningitida), nebo při krvácení do oblasti mozkových blan, typicky při subarachnoidálním krvácení. O něco vzácnější příčinou může být napadení mozkových blan metastázami některého zhoubného nádoru mozku. Pokud se objeví meningeální syndrom u jiných stavů, než je meningitida, hovoříme o něm jako o meningismu.

 

Projevy: Základními příznaky meningeálního syndromu, které pacient vykazuje, jsou bolest hlavy, nevolnost, pocit ztuhnutí šíje, zvracení a světloplachost. Vědomí nemusí být narušené, jindy se objevují stavy zmatenosti, případně bezvědomí.

 

Diagnostika: Přítomnost meningeálního syndromu by měl v ideálním případě potvrdit neurolog, je nicméně důležité, aby alespoň orientačního vyšetření byli schopni i lékaři jiných odborností. Tato vyšetření jsou koncipována tak, aby změnami polohy některých částí těla vedla k napnutí mozkomíšních blan. Při meningeálním syndromu nejsou takové pohyby možné. Možných manévrů je více, pro běžné klinické využití je nejjednodušší příznak opozice šíje, Brudzinského příznak, Lasegueův příznak a Kernigův příznak.

  • Příznak opozice šíje – Vyšetřovaný člověk je uložen na záda a my se mu pokusíme předklonit hlavu tak, aby se dotkl bradou hrudníku. Nemocný toho není schopen. U starších lidí je toto vyšetření často falešně pozitivní kvůli snížené hybnosti krční páteře, a proto je cenné i vyzkoušet otočení krku do stran. U klasického příznaku opozice šíje je pohyb hlavou do stran relativně volný, ale předklonění nejde.
  • Brudzinského příznak – Při uložení vyšetřovaného na záda mu opatrně zkusíme předklonit hlavu, přičemž dojde k pokrčení nohou v kolenou.
  • Lasegueův příznak – Postiženého uložíme na záda a snažíme se mu ohnout natažené nepokrčené (!) nohy směrem dopředu. Vyšetřovaný toho není schopen.
  • Kernigův příznak – Je trochu podobný Lasegueovu příznaku. Vyšetřovaný člověk opět leží na zádech, tentokrát mu ale ohneme dopředu nohy pokrčené v kolenou. To jde obvykle bez problémů, ale v druhé fázi manévru se pokusíme natáhnout nohy v kolenou a to již není možné.

Je-li na meningeální syndrom důvodné podezření, je nutné zjistit příčinu jeho vzniku. Kromě neurologického vyšetření je nutné provést CT vyšetření mozku a nejsou-li přítomny známky významného nitrolebního přetlaku, provádí se lumbální punkce sloužící k získání mozkomíšního moku.

 

Léčba: Meningeální syndrom je pouhým souborem příznaků, a proto jej nemůžeme léčit. Léčit lze pouze vyvolávající příčinu a v případě úspěšné terapie klinické projevy vymizí. O terapii jednotlivých chorob si přečtěte v příslušných textech.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů