Meningeom je nádor, který vychází z buněk mozkových plen. Mozkové pleny se nachází kolem mozku i míchy, a proto můžeme meningeomy řadit mezi nádory mozku i nádory míchy. V drtivé většině jsou tyto nádory nezhoubné, ale svého nositele mohou ohrozit svým růstem. Z odborného hlediska existuje celá řada podtypů meningeomu, což však pro obecné pochopení není důležité.
Příčiny: Příčina vzniku není zcela jasná. Zřejmě existuje určité geneticky dané riziko, zvýšené riziko vzniku meningeomů mají pacienti s vrozenou chorobou známou jako neurofibromatóza. Kromě toho se uvažuje o vlivu radiačního záření.
Projevy: Malé mozkové meningeomy se nemusí nijak projevovat, větší pak mohou svým růstem a utlačením okolní tkáně způsobit nejrůznější neurologické projevy, jako je epilepsie, poruchy hybnosti a citlivosti částí těla, dvojité vidění, inkontinenci moči a někdy i úniky stolice, změny osobnosti, demenci apod. Méně často se mohou objevit i příznaky nitrolebního přetlaku (zvracení, bolesti hlavy). Nádory rostoucí v páteřním kanálu mohou útlakem míchy způsobit zejména ochrnutí trupu a dolních končetin.
Diagnostika: Při neurologických obtížích nechá neurolog obvykle provést CT vyšetření mozku nebo jeho magnetickou rezonanci a ty nádor objeví. Podobně lze vyšetřit i meningeomy v páteřním kanálu. Vzhledem k tomu, že mozkové meningeomy vznikají z buněk mozkových obalů, nalezneme je v okrajových částech mozku, těsně pod lebečními kostmi.
Léčba: Jde o věk pacienta, velikost meningeomu a přítomnost obtíží. U staršího pacienta s náhodně nalezeným malým meningeomem je zcela přípustné jej pouze v čase kontrolovat a řešit pouze tehdy, když dochází k výraznému zvětšování. Jinak je základem chirurgická léčba, při které je nádor odstraněn. Pochopitelně se jedná o neurochirurgický zákrok, jehož obtížnost a úspěšnost závisí jak na velikosti, tak na umístění nádoru. Je-li meningeom menší a nepřístupný pro neurochirurga, pak jej lze zničit cíleným ozářením Leksellovým gama nožem.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
