Mentální retardace znamená tělesné i mentální postižení, které je buď vrozené (častější situace), nebo vznikne v prvních letech života dítěte (méně častá situace). Mentální retardace se projevuje opožděním vývoje postiženého jedince a zejména více či méně sníženým intelektem. Těžké případy mentální retardace mohou dotyčného bez odpovídající pomoci prakticky vyloučit z běžné společnosti a klasického vzdělávacího procesu. Důsledky jsou obvykle velmi nepříjemné nejen pro postiženého, ale i pro jeho blízké okolí.
Vzniknou-li podobné poruchy intelektu u lidí vyššího věku, nehovoříme o mentální retardaci, ale o demenci.
Příčiny
1. Chromozomální vrozené vady – Existuje celé množství různých chromozomálních vad, které mají za důsledek poruchy intelektu. Mezi nejznámější patří Downův syndrom, Edwardsův syndrom, Patauův syndrom, Prader-Williho syndrom, Rettův syndrom, syndrom fragilního X a mnohé další. Tzv. prenatální diagnostika (diagnostika prováděná těhotné ženě) slouží mimo jiné k časnému zachycení nejčastějších chromozomálních vad, což umožňuje včas provést potrat ze zdravotních důvodů. I správně vedená diagnostika samozřejmě narození mentálně retardovaného dítěte s chromozomální vadou zcela nezabrání, ale výrazně sníží riziko této situace.
2. Metabolické vrozené vady – Některé poruchy metabolizmu dítěte mohou v rámci jeho vývoje způsobit narušení funkce mozkové tkáně a rozvoj mentální retardace. Může jít o například některé střádavé choroby, při nichž se kvůli poruchám některých enzymů v těle hromadí metabolické sloučeniny poškozující tkáně (velmi složitá problematika). Další metabolickou poruchou způsobující mentální retardaci je fenylketonurie a vrozená snížená funkce štítné žlázy (následně vzniká vzácnější forma kretenismu). Řada těchto nemocí je řešitelná, pokud jsou nalezeny včas, a mentální retardaci lze u nich zabránit. Takovéto choroby jsou (společně s dalšími chorobami) vyhledávány novorozeneckým metabolickým screeningem, kdy se všem novorozencům vyšetřuje několik kapek krve získaných z patičky.
3. Nedostatečné okysličení mozku – K nedostatečnému okysličení (tzv. hypoxii) mozku může dojít při různých situacích během těhotenství nebo během porodu. Typickým stavem je dětská mozková obrna, u níž nicméně dominuje postižení hybnosti a mentální retardace může i nemusí být současně přítomna. Jsou i případy, kdy přesná doba a okolnosti této poruchy okysličení nejsou vůbec známy a mentální retardace je u dítěte objevena až s odstupem po porodu v důsledku chybného psychomotorického vývoje.
4. Alkoholizmus matky – U dětí matek-alkoholiček, které pijí alkohol v těhotenství se vlivem této návykové substance rozvíjí tzv. fetální alkoholový syndrom, jehož je mentální retardace běžnou součástí. Podobné důsledky může mít užívání jiných drog, jde však o značně vzácnější situace než je tomu u alkoholu.
5. Podvýživa – Celosvětově jde o důležitou příčinu mentální retardace. Nemá-li dítě v prvních letech dostatečný přísun bílkovin, dochází k poruše vyzrávání nervového systému a ke sníženému intelektu. Pochopitelně nejde o problém ČR a dalších vyspělých států.
6. Nedostatek jódu – Pokud má těhotná žena nedostatek jódu v potravě, pak dojde k vývojové poruše plodu se vznikem typického kretenismu. Jodizace soli naštěstí vedla k vymizení tohoto problému v civilizovaných státech.
7. Infekce – Mentální retardace dítěte může vzniknout vlivem poškození plodu v děloze při infekci matky (například toxoplazmóza, cytomegalovirové infekce, zarděnky, syfilis) nebo při infekci dítěte až po narození (například záněty mozkových blan).
8. Novorozenecká žloutenka – Těžké formy novorozenecké žloutenky mohou bez léčby způsobit tzv. kernikterus, tj. poškození mozku zvýšenou hladinou sloučeniny bilirubin. Důsledkem pak může být trvalá mentální retardace. Novorozenecká žloutenka je naštěstí ve většině případů snadno léčitelná. K podobnému stavu může vést i podstatně vzácnější hemolytická nemoc novorozence.
