Mononukleóza je infekční onemocnění do jisté míry podobné klasické bakteriální angíně a v ČR nejčastěji postihuje dospívající. Není to nemoc nijak banální, nese s sebou různé komplikace a může se za jistých okolností vracet. Rozhodně by bylo vhodné si o ní něco bližšího povědět.
Příčiny: Příčinou mononukleózy je v drtivé většině virus Epstein - Barrové (tzv. EBV virus). Podobné příznaky může vyvolat i cytomegalovirus (tzv. CMV), CMV mononukleóza však není zdaleka tak rozšířená jako EBV mononukleóza. Oba tyto viry patří mezi tzv. herpesviry. EBV je virus vyskytující se celosvětově. Nezpůsobuje jen mononukleózu - v Africe a v Asii způsobuje u lidí s oslabenou imunitou některé typy nádorů (nádory nosohltanu, Burkittův lymfom). Ve vyspělých státech Evropy napadá virus většinou neoslabené a dobře živené jedince s kvalitní imunitou. Výše zmíněné nádory u nich nevyvolává a způsobuje „jen“ tu infekční mononukleózu. Zdrojem nákazy je nakažený člověk. Virus se nachází v jeho slinách a jimi se dále šíří. Klasickou a veřejnosti známou je u dospívajících přenos líbáním, kdy viry ve slinách dostávají ideální příležitost, jak se dostat do nosohltanu příjemce. Infekční mononukleóze se proto také přezdívá nemoc z líbání.
Po prodělání viditelné nemoci se člověk nemusí ve skutečnosti zcela vyléčit. Příznaky infekční mononukleózy zmizí, EBV virus se však v našem těle jen schová, a při oslabení našeho imunitního systému může způsobit infekční mononukleózu znovu. Člověk, který infekční mononukleózu prodělal, ji tedy může prodělat znovu, a to i bez kontaktu s jiným nemocným.
Projevy: Projevy jsou zprvu velmi podobné klasické streptokokové angíně a v tom je právě ten problém. Nemocný má klasické příznaky infekce, jako je zvýšená teplota, únava a nevýkonnost. Právě abnormální únava může být výrazným příznakem, není však tomu vždy. Kromě těchto příznaků se často objeví příznaky v hrdle. Hrdlo a mandle bývají zarudlé, nemocného bolí v krku a může mít bolestivě zvětšené krční lymfatické uzliny. Velmi často se na mandlích udělají bělavé čepy. Iluze bakteriální angíny je dokonalá.
Infekční mononukleóza je virové onemocnění, antibiotika na ni proto neplatí. Použití některých antibiotik proti infekční mononukleóze může dokonce nemocnému uškodit. Virus EBV se totiž nesnáší s aminopeniciliny (klasickými zástupci jsou např. Amoksiklav, Augmentin a Duomox) a při jejich použití na infekční mononukleózu vznikne nepěkná reakce v podobě velmi výrazné zarudlé vyrážky. K tomuto dochází právě kvůli té nešťastné podobnosti s angínou.
Zvláštními projevy pak může být postižení jater a sleziny. Játra mohou být zvětšena, slezina taktéž. Jejich rychlé zvětšení se může projevit bolestí v pravém (játra) a-nebo v levém podžebří (slezina). Jen výjimečně se nemoc projeví žloutenkou. Žloutenka vznikne v případě, že lehce poškozená játra nejsou schopna tak dobře odbourávat látku bilirubin vznikající jako zplodina v metabolismu hemoglobinu. Ta se začne v našem organismu hromadit a zbarví tkáně včetně kůže a sliznic do žluta. Projevy nemoci, zejména silná únava, mohou přetrvávat několik měsíců, takže to chce trpělivost.
Diagnostika: Lékaře na správnou stopu mohou přivést příznaky angíny, případně velká únava a příznaky postižení jater a sleziny. Kromě toho angínu odliší naprostá neúčinnost podaných antibiotik u mononukleózy. V laboratorním vyšetření bývají změny v krevním obrazu v poměrném zastoupení imunitních buněk (počet lymfocytů a monocytů jde nahoru, neutrofily klesají) a bývají zvýšené jaterní testy. Pro jasnou diagnózu infekční mononukleózy lze použít sérologické vyšetření protilátek proti EBV viru z krve nemocného.
Léčba: S cílenou léčbou virových infekcí nemáme moc úspěchů a infekční mononukleóza není žádnou výjimkou. Antibiotika nezaberou a jedinou možností je po nějakou dobu klid na lůžku a dostatek tekutin. Kromě toho při postižení jater bychom měli zabránit jejich dalšímu namáhání. Proto se v nemocnici podává speciální dieta s menším přísunem tuků (tedy např. žádná čokoláda), samozřejmostí je zákaz alkoholu a jiných návykových látek. Případná horečka nad 38°C se klasicky léčí nesteroidními protizánětlivými léky. Léky obsahující paracetamol (např. léky Paralen, Paracetamol, Panadol apod.) bych doporučil raději vynechat, protože mohou poškození jater lehce zhoršovat. Pokud bolest v krku a zvětšené uzliny dočasně brání příjmu potravin a tekutin ústy, je možné podávání infuzí.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
