Morphin [morfin] je lék s úspěchem využívaný u silných bolestí, jeho účinnou složkou je sloučenina morfin (přesněji řečeno jde o hydrochlorid morfinu).
Princip: Morfin je velmi silný opiát, který zvyšuje práh bolesti, zlepšuje snášení bolesti a do určité míry tlumí dechové centrum, což uleví při nepříjemných pocitech dušnosti. Vstřebávání morfinu do organizmu je velmi rychlé a účinek se objevuje již v řádu desítek minut.
Využití: Morphin využíváme v léčbě bolestí, které jsou velmi silné a pro pacienta nepříjemné. Příkladem jsou pokročilá nádorová onemocnění, nebo jinak neřešitelné bolesti zad. Další možností je nárazové podání morfinu lidem s akutním infarktem myokardu, nebo akutní dušnosti bez ohledu na její příčinu. Morphin se podává v injekční podobě a proto je často využíván u hospitalizovaných nemocných.
Podávání: Morphin se vyrábí v podobě injekčního roztoku o síle 10 miligramů na mililitr a 20 miligramů na mililitr. Obvyklá nárazová dávka u dospělého člověka je 10 miligramů. Při dlouhodobějším podávání záleží na účinku – většinou se začíná 10 miligramy podávanými 2-3x denně, tato dávka může být nicméně dále navyšována při nedostatečném efektu. Lék může být aplikován podkožně, méně často nitrosvalově nebo nitrožilně. V případě předpisu je lék k dispozici pouze na tzv. opiátový recept (kvůli návykovosti a riziku výroby drog) a nesmí být v žádném případě užíván jinak, než jak stanoví předepisující lékař.
Nevýhody: Morphin může zpomalovat pohyby střev a tím způsobit zácpu a nevolnost se zvracením, dále může dojít ke zhoršené pohyblivosti svaloviny močových cest s rozvojem poruchy odtoku moči. Zorničky pravidelných uživatelů léku bývají zúžené a objevuje se u nich sucho v ústech. Dále může být přítomna ospalost a celkový útlum, při předávkování hrozí ztráta vědomí s těžkým útlumem dechového centra, který může člověka usmrtit. Jakožto opiát je lék návykový při dlouhodobějším užívání. Kombinace Morphinu s alkoholem může nepředvídatelně zvýšit účinek obou sloučenin, a proto se zásadně nedoporučuje.