Pacient (1967) je ke mně na ambulanci přivezen RLP po kolapsu s opocením, pacient je warfarinizován pro plicní embolii před cca měsícem, diagnóza embolie a zaléčení bylo provedeno na jiném pracovišti. Pacient svádí svůj stav na nedostatečný příjem tekutin, stěžuje si na trvající bolesti beder a udává chvilkovou poruchu citlivosti na levé dolní končetině. Tyto příznaky by mimo jiné mohly svědčit pro aortální disekci, pacient se mi nelíbí, proto provádíme CT angiografie plic a aorty. Při CT angiografii je skutečně nalezena noční můra každého internisty - rozsáhlá disekce zasahující celý aortální oblouk a postupující až do břišní aorty (disekce hrudní aorty typ A dle Stanfordské klasifikace). Níže již není aorta zobrazena, ale můžeme předpokládat, že vak disekce sahá až do oblasti rozdělení aorty na ilické tepny, protože dočasná porucha citlivosti levé dolní končetiny byla způsobena útlakem příslušné ilické tepny vakem disekce. Na ambulanci je ihned přivolán vedoucí pracovník, který zajišťuje urgentní převoz pacienta na vyšší chirurgické pracoviště.
