Nedostatek bílých krvinek (leukocytů) odborně označujeme jako leukopenii. Může doprovázet celou řadu chorob a v některých případech může být velmi nebezpečný, protože zvyšuje riziko rozvoje infekčních stavů.
V úvodu jen řekněme, že bílé krvinky jsou tvořeny v kostní dřeni a existuje jich řada typů – neutrofily, bazofily, eosinofily, monocyty, B-lymfocyty a T-lymfocyty. Vzájemná spolupráce mezi těmito buňkami pak zajišťuje správnou funkci imunitního systému.
Příčiny:
1. Akutní infekce – V úvodu akutního infekčního procesu může dojít k paradoxnímu dočasnému snížení počtu bílých krvinek, relativně časté je to u septických stavů (otrava krve). Toto snížení je pak následováno očekávatelným zvýšením počtu bílých krvinek. Jako zcela speciální příčinu uveďme onemocnění AIDS při infekci HIV virem, který cíleně ničí jeden konkrétní podtyp T-lymfocytů zodpovědný za koordinaci imunitních reakcí.
2. Léky – Některé léky výrazně snižují počty bílých krvinek, většinou v důsledku poškození kostní dřeně. Jde například o některé přípravky používané k chemoterapii a o některá imunosupresiva. Za velmi závažný podtyp bych označil tzv. febrilní neutropenii, kdy vlivem těchto léčiv dochází k poklesu jinak nejčastějších bílých krvinek známých jako neutrofily. Stav je spojen s těžkým poklesem počtu neutrofilů v krvi a s horečkou, může se snadno zvrhnout ve smrtelně probíhající infekci. Léčbou je podávání speciálních a drahých růstových faktorů, které stimulují tvorbu bílých krvinek. Pokles bílých krvinek byl pozorován i po podávání některých antipsychotik a léků proti epilepsii.
3. Toxické sloučeniny – K poklesu počtu bílých krvinek dochází například vlivem chronických otrav některými těžkými kovy, jako je například arsen.
4. Hypersplenismus – Tento stav znamená zvýšenou aktivitu sleziny, která začne nadměrně vychytávat a skladovat krevní buňky a destičky. Hypersplenismus může vzniknout primárně poruchou sleziny, nebo může doprovázet jiná onemocnění. Odkazuji vás na příslušný text.
5. Onemocnění kostní dřeně – Snížení tvorby bílých krvinek v kostní dřeni může být přítomno u hematologických chorob, jako je myelofibróza a aplastická anémie. Kostní dřeň může být kromě léků (viz výše) poškozena i ozařováním.
Diagnostika: Pokles počtu bílých krvinek zjistíme z krevního náběru – vzorek žilní krve. Jako dolní hranice normy se většinou považují cca 4 miliardy bílých krvinek na litr krve (4x109 na litr). Kromě celkového počtu je vhodné znát i tzv. diferenciál, tj. procentuální zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek. Pokud je podezření na nemoci kostní dřeně, doplňují se další vyšetření, jako jsou sternální punkce a trepanobiopsie.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.sciencedirect.com
https://www.prolekare.cz
