Nedostatek krevních destiček (trombocytů) se odborně nazývá jako trombocytopenie. Můžeme jej chápat jako příznak mnoha onemocnění, který má nicméně své vlastní projevy a komplikace.
Nedostatek krevních destiček můžeme považovat za krvácivý stav, protože je narušeno krevní srážení. Záleží na závažnosti poklesu počtu krevních destiček. Do určité míry může být pokles destiček bezpříznakový, u vyššího poklesu se projevují příznaky jako je vyšší tvorba modřin, tvorba petechií, krvácení z nosu, objevení se krve ve stolici, krve v moči, apod. Nejzávažnější komplikací je vnitřní krvácení.
Příčiny
Příčiny nedostatku krevních destiček můžeme rozlišit do čtyř základních okruhů - buď se destičky méně tvoří v kostní dřeni, nebo jsou ve zvýšené míře spotřebovávány, nebo jsou vychytávány z krevního oběhu slezinou, nebo se dokonce z určitého důvodu rozpadají.
I. Snížená tvorba krevních destiček
- Infekční choroby - Kostní dřeň může být narušena při řadě infekcích, zejména virových. Dočasný útlum tvorby krevních buněk a krevních destiček je popisován například u zarděnek, planých neštovic, infekce EBV virem, virové infekční hepatitidy a HIV infekce.
- Postižení kostní dřeně nádory - Může se stát, že nádorové buňky se dostanou do kostní dřeně a svým množením v ní utlačí tvorbu krevních buněk a destiček. Typickým příkladem jsou leukémie a méně často některé formy lymfomů.
- Chemoterapie - Chemoterapie užívaná v léčbě mnoha typů zhoubných nádorů může svým účinkem poškodit kostní dřeň a způsobit její sníženou funkci. To vede k nedostatku krevních buněk i krevních destiček. Po ukončení chemoterapie se naštěstí krevní obraz většinou vrací do normálu.
- Aplastická anémie - Toto onemocnění je typické nedostatečnou tvorbou červených a bílých krvinek a krevních destiček v kostní dřeni. Příčina je někdy nejasná, jindy mohou být příčinou léky (klasicky antibiotikum známé jako chloramfenikol) nebo virové infekce. Stav může být vrozený a pak mluvíme o tzv. Fanconiho anémii.
- Alkoholizmus - Dlouhodobý alkoholizmus poškozuje kostní dřeň toxickým účinkem alkoholu. Důsledkem je typický nález nedostatku krevních destiček u alkoholiků.
II. Zvýšený rozpad krevních destiček
- Léky - Existuje celá řada léků, které mohou způsobit vznik abnormální imunitní odpovědi proti krevním destičkám. Tento efekt byl pozorován u některých antiepileptik, antibiotik a zejména u heparinu včetně nízkomolekulárních heparinů. V takových případech hovoříme o heparinem indukované (vyvolané) trombocytopenii.
- Autoimunitní procesy - Autoimunitní onemocnění přímo postihující krevní destičky je známé jako idiopatická trombocytopenická purpura. V organizmu vznikají protilátky napadající krevní destičky, což vyvolá jejich rozpad. Podobná situace může ovšem vzniknout i u jiných autoimunitních onemocnění (např. systémový lupus erythematosus).
III. Zvýšená spotřeba krevních destiček
- Septické stavy - Septický stav neboli "otrava krve" se objevuje u bakteriálních infekcí, kdy se baktérie nebo jejich produkty dostanou do krevního oběhu. Základní podstatou tohoto stavu je zánětlivý proces, který zvyšuje tendenci krve ke srážení a může způsobit spotřebu a pokles krevních destiček.
- Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) - Tento syndrom se vyskytuje zejména u dětí a předpokládá se, že je vyvolán určitými kmeny bakterie Escherichia coli. Vyvolávající kmeny vylučují zvláštní toxin, který v krvi způsobit shlukování krevních destiček a vznik drobných sraženin. Důsledkem je pokles počtu krevních destiček s krvácivými komplikacemi a poškození drobných cév ledvin vznikem zmíněných sraženin.
- Trombotická trombocytopenická purpura - Toto vzácné onemocnění je relativně vážné a může být vrozené (vrozená porucha některých enzymů) nebo získané. Projevuje se spotřebou krevních destiček za vzniku četných drobných sraženin a poškozováním červených krvinek, které musí kolem těchto sraženin procházet. Tato poškození způsobují rozpad červených krvinek (hemolýzu).
- HELLP syndrom - Tento naštěstí vzácnější syndrom vzniká u žen v těhotenství a zahrnuje rozpad červených krvinek, zvýšení jaterních testů a snížení počtu krevních destiček vlivem nadměrného srážení krve. Stav je nutno chápat jako život ohrožující a v mnoha případech vede k nutnosti okamžitého ukončení těhotenství. Příčina vzniku syndromu není jasná.
- Diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) - Tato porucha doprovází řadu závažných stavů, kdy dojde k narušení vnitřního prostředí organizmu, na což tělo reaguje zvýšeným srážením krve za vzniku drobných krevních sraženin a současně vyčerpáním počtu destiček i srážecích (koagulačních) faktorů.
- Vaskulitidy - Tato zánětlivá onemocnění autoimunitní povahy nepostihují primárně krevní destičky, ale krevní cévy. Tímto způsobem vaskulitidy způsobí zánět stěn krevních cév, což vede k aktivaci krevních destiček a vzniku krevních sraženin s poklesem počtu volných destiček v krevním oběhu.
- Heparinem indukovaná trombocytopenie - Tento stav souvisí s podáváním klasického heparinu nebo nízkomolekulárních heparinů. U některých pacientů se zjednodušeně řečeno v krvi objeví protilátky proti heparinu, které způsobí zvýšenou aktivaci krevních destiček a ty se začnou srážet za vzniku menších krevních sraženin. Počet destiček proto začne klesat.
IV. Zvýšené vychytávání krevních destiček slezinou
- Slezina je orgán, který slouží jako rezervoár krevních buněk i destiček a kromě toho je schopná vychytávat červení krvinky a destičky a rozkládat staré a nefunkční krevní buňky. Většina stavů, které způsobí zvětšení sleziny, vede současně ke zvýšení schopnosti tohoto vychytávání krevních buněk a destiček (tzv. hypersplenismus) a způsobí jejich nedostatek v krvi. Zřejmě nejčastější příčinou je jaterní cirhóza a portální přetlak, o dalších si přečtěte v textu o zvětšení sleziny a o hypersplenismu.
Zdroje
https://www.nhlbi.nih.gov
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
