Nespavost (insomnie) je v dnešní době poměrně rozšířeným problémem, který trápí celou řadu lidí. Můžeme ji definovat jako poruchu spánku spojenou s jeho nedostatkem. Tato porucha spánku bývá obvykle podmíněná životním stylem a psychikou, méně často může být pouhým příznakem jiných onemocnění.
Příčiny:
1. Životní styl a psychické faktory – Životní styl spojený s nadměrným stresem, přetížením a nepravidelným spánkem (noční směny a noční přesčasy) jsou velmi často příčinou vzniku nespavosti. Více ohrožení jsou lidé vykonávající nemanuální práce, kterým chybí fyzická aktivita, ale jsou vyčerpaní duševně. Nespavost se kromě toho objevuje při usínání v neznámém prostředí, což je dobře viditelné při cestování. Z psychických problémů nespavost běžně doprovází různé depresivní stavy.
2. Zvýšená funkce štítné žlázy – Vysoká koncentrace hormonů štítné žlázy v krvi ovlivňuje centrální nervový systém, zvyšuje jeho aktivitu a vede k nervozitě a nespavosti.
3. Syndrom neklidných nohou – Tento poměrně častý syndrom se týká typicky žen a projevuje se řadou nepříjemných příznaků, jimž dominuje neklid a nutkání pohybovat nohama. Obtíže se nejčastěji zhoršují ve večerních hodinách před usnutím.
4. Syndrom spánkové apnoe – Syndrom je v naší populaci vcelku častý a znamená opakované uzavírání horních cest dýchacích ve spánku. Důsledkem jsou dechové pauzy, které člověka v noci opakovaně probouzí, a tím silně narušují kvalitu spánku. Ve dne je pak dotyčný jedinec unavený a nevýkonný. Syndrom spánkové apnoe je důležitý zvýšením rizika kardiovaskulárních onemocnění.
5. Chronická dušnost – Onemocnění způsobující dlouhodobý pocit dušnosti vedou k nespavosti. Typickým příkladem je srdeční selhávání a chronická plicní onemocnění.
6. Chronická bolest – Chronická bolest vcelku logicky způsobuje poruchy usínání, není-li dostatečně dobře léčená. Poměrně často se jedná o neurologické, ortopedické a nádorové typy bolesti. Při zajištění správné léčby bolesti obtíže mizí a kvalita spánku se zlepšuje.
7. Jaterní encefalopatie - První fáze této mozkové poruchy způsobené narušenou funkcí jater se může projevit tzv. spánkovou inverzí, což znamená nespavost v noci a naopak zvýšenou spavost během dne.
8. Léky a návykové látky – Nespavost může být způsobena celou řadou užívaných léků (zejména léků ovlivňujících centrální nervový systém a hormonální systém) a návykových látek (např. kofein, kokain, nikotin a další).
Projevy a důsledky: Bdění v noci bývá nepříjemné, člověku se často „honí hlavou“ různé depresivní myšlenky. Během dne způsobuje nedostatek spánku únavu, depresivní ladění, zhoršuje výkonnost a mezilidské vztahy.
Diagnostika: Při poruchách spánku je vhodné provést základní vyšetření včetně odběrů hormonů štítné žlázy a zjistit, jaké léky (a případně návykové látky) dotyčný užívá. Pacient s poruchami spánku může být vyšetřen neurologem. Vyšetřením mohou zahrnovat provedení EEG a případně i odeslání daného jedince do spánkové laboratoře. Spánková laboratoř monitoruje člověka během spánku a může pomoci v diagnostice spánkových poruch. V případě podezření na psychický podíl obtíží je vhodné poradit se o dalším postupu s psychologem, nebo psychiatrem.
Léčba: Nespavost lze řešit pomocí léků na spaní. Jde o pestrou skupinu léčiv, které navozují spánek. Problémem je, že velmi často jsou návykové, a navíc mohou mít řadu vedlejších účinků (např. u starých lidí mohou způsobovat zmatenost a delirantní stavy). Už z toho důvodu je vhodné nejprve přistoupit k režimovým opatřením, jako jsou dostatečná fyzická aktivita, nejíst těžší jídla před usnutím, dostatečně větrat v ložnici, případně zkusit sklenici mléka před usnutím. Pokud se prokáže, že nespavost souvisí s vážnějším onemocněním, je nutné se v léčbě zaměřit na tuto chorobu.
Zdroje
https://www.medicalnewstoday.com
https://sleepfoundation.org
