Neurogenní ileus je jedním z typů střevní neprůchodnosti. Tento stav se řadí mezi tzv. náhlé příhody břišní a může nemocného bez lékařské pomoci snadno usmrtit.
Příčiny: Podstatou stavu je zástava pasáže (posunu) střevního obsahu. Příčinou ovšem není žádná hmatatelná překážka. Střevo se přestane hýbat proto, že dojde k narušení jeho nervového zásobení. Neurogenní ileus rozlišujeme na paralytický (častý) a spastický (vzácný).
- Paralytický ileus znamená celkové ochabnutí střeva, které se přestane pohybovat, spastický ileus znamená celkové křečovité stažení střeva, což vede opět k zástavě jeho pohyblivosti.
- Spastický ileus vzniká vzácně. Může být přítomen při některých chorobách nervového systému a hormonálních poruchách. Nebudu o něm pojednávat a v následujících řádcích se budu věnovat mnohem častějšímu ileu paralytickému.
Paralytický ileus může vzniknout prvotně (mnohdy z ne zcela jasných příčin), ale hlavně je i konečným stavem většiny ostatních typů střevní neprůchodnosti. Například při mechanickém ileu při překážce ve střevě se střeva křečovitými bolestivými pohyby snaží překážku odstranit. po jisté době dojde k únavě střev a vyhasnutí pohyblivosti – vzniká paralytický ileus. Paralytický ileus ovšem v různé tíži doprovází prakticky jakékoliv náhlé příhody břišní – prasknutí žaludečního vředu, akutní zánět slinivky břišní, protržení střeva apod. Paralytický ileus se může někdy rozvinout i u pacientů v celkově těžkém stavu na jednotkách JIP a ARO.
Paralytický ileus následuje i většinu chirurgických operací v dutině břišní. Při nekomplikovaném průběhu však do několika dnů od operace ustupuje, což je spojeno s odchodem plynů a následně i odchodem stolice.
Projevy: Projevy vlastního paralytického ileu jsou zprvu poměrně nenápadné. Vymizí střevní pohyby, může být přítomno nechutenství a nepříliš výrazná bolestivost břicha. Břicho bývá nafouklé a tužší. Později nastupuje zvracení. Při trvajícím paralytickém ileu může pochopitelně dojít k postupné ztrátě bariérové funkce střevní stěny, prostupu bakterií a jejich toxinů do dutiny břišní, což následně vede k zánětu pobřišnice, k otravě krve a nakonec ke smrti.
Diagnostika: Nutné je vyšetření chirurgem. Význam má každá informace o předcházejících chorobných stavech, které mohou souviset se vznikem paralytického ileu. Fyzikální nález na břiše nebývá na rozdíl od jiných ileů zprvu výrazný. Břicho není poklepově a pohmatově příliš bolestivé, poslechově slyšíme mrtvé ticho bez patrných pohybů střev. Na rentgenovém snímku břicha najdeme hladinky tekutiny. Ultrazvuk břicha nemusí prokázat výraznou patologii.
Léčba: Léčba je svízelná. Pokud to jde, odstraňujeme vyvolávající příčinu. Podávají se nitrožilní infuze, které brání rozvratu vnitřního prostředí, a aplikují se léky podporující střevní činnost (prokinetika).
Zdroje
https://www.bmj.com
https://www.sciencedirect.com
