Nízká tělesná teplota není zdaleka tak častý problém jako zvýšená teplota. Odborně ji označujeme jako hypotermii a udává se jako snížení tělesné teplot pod 35°C. Pochopitelně je nutno brát v potaz jisté individuální odchylky, ale platí, že tělesná teplota pod 33°C již vede k výraznému poklesu tělesného metabolizmu a ke klinickým projevům (nejprve třesavka, poté zpomalení srdečního pulzu, zmatenost, svalová slabost, spavost, vznik halucinací) a k závažným poruchám může dojít při tělesné teplotě pod 30°C. Zřejmě nejzávažnějším důsledkem je riziko vzniku smrtelných poruch rytmu, jako je fibrilace komor.
Příčiny
1. Podchlazení - Podchlazení je zřejmě nejčastější příčinou významnějšího poklesu tělesné teploty. Důvodem může být snížená teplota okolního prostředí, nedostatečné oblečení a případně vliv alkoholu. Alkohol totiž zdánlivě zahřeje, ale roztažením povrchových cév kůže paradoxně způsobí zvýšené ztráty tepla. Zcela speciální problematikou je řízené podchlazení, které se označuje jako terapeutická hypotermie. Provádí se dočasně u pacientů po resuscitacích v kritických stavech a jejím úkolem je snížit spotřebu kyslíku mozkem a tak zabránit jeho poškození.
2. Snížená funkce štítné žlázy - Pacienti s nedostatečnou funkcí štítné žlázy mají snížený energetický metabolizmus, nižší tělesnou teplotu, jsou zimomřiví a nesnáší chladné prostředí.
3. Sepse - Sepse neboli otrava krve znamená rozšíření bakterií nebo jejich částí po organizmu krevním oběhem. Jedná se o závažný stav, který může být doprovázen centralizací krevního oběhu. Centralizace oběhu znamená, že krev je vedena pouze do životně důležitých orgánů, jako je mozek, srdce a plíce na úkor jiných tkání. Pokles toku krve do kůže vede k bledosti a poklesu teploty. Z toho důvodu nemusí mít člověk se závažnou infekcí horečku, ale naopak teplotu nízkou.
4. Šokové stavy - Prakticky všechny šokové stavy vedou k poklesu tělesné teploty, protože je přítomna výše zmíněná centralizace.
Zdroje
https://www.medicalnewstoday.com
https://www.webmd.com
