Tento text je doplňkem obecného textu o očkování, který doporučuji přečíst jako první. Stejně tak je dobré si přečíst text o našem povinném očkovacím programu.
Očkování jak ho známe, tj. aplikace oslabeného, či mrtvého mikroorganismu, nebo jeho součástí do našeho těla není zcela bez rizik. Jedná se o kontakt s cizorodými látkami, na kterou naše tělo reaguje obrannou reakcí. Jako nežádoucí efekt může vakcína ve výjimečných případech očkovaného paradoxně ohrozit. Musíme být upřímní a tento fakt si připustit.
1. Zarudnutí a bolest v místě aplikace očkovací látky – Jde o relativně běžnou a nijak nebezpečnou reakci na podání očkovací látky. Netrvá dlouho a bez problémů rychle odezní.
2. Mírné zvýšení teploty – Opět se jedná o poměrně častou reakci, která nemá velký klinický význam.
3. Alergické kožní projevy – Po aplikaci vakcíny může dojít ke vzniku alergických vyrážek různého rozsahu.
4. Anafylaktický šok – Velmi vzácně může po aplikaci očkovací látky dojít k této těžké formě alergické reakce, která je spojena s dušností a selháním krevního oběhu.
V poslední době se v některých částech společnosti rozmáhá názor o nebezpečnosti očkování. O škodlivosti očkování není dle mého názoru potřeba nijak zvlášť debatovat. Rizika tu sice jsou, ale oproti výhodám jsou minimální. Můžeme sice říci, že jedno dítě z milionu očkovaných může po očkování zemřít na anafylaktický šok, ale milionům dětí zachrání očkování život. Nežijeme v ideálním světě a tohle je velmi jednoduchá matematika.
Mnohem závažnější je argument některých rodičů, že chtějí mít právo o těchto rizicích a výhodách rozhodnout sami a tvrdí, že ve svobodné společnosti by neměl mít nikdo právo je do očkování nutit – jde přeci o zdraví jejich dětí a neměla by jim být upírána možnost výběru. Do značné míry mají tito lidé pravdu, ale...
Základním omylem těchto rodičů je fakt, že jsou zaměřeni pouze na svoje děti. Argument, že odmítnutím očkování ovlivní jen svoje potomky (což je jejich právo), neobstojí. Odmítnutím očkování totiž ohrozí i ostatní spoluobčany. Ne každý člověk v naší společnosti totiž může být proti dané nemoci očkován a ani u očkovaných jedinců nefunguje účinek vakcíny na 100%. Mezi námi se proto pohybuje určité procento lidí, kteří i přes existenci vakcinačních programů chráněni nejsou. Statisticky je prokázáno, že do určitého procenta to nijak nevadí a dostatek očkovaných lidí i tak zabrání šíření konkrétní nemoci. Vzroste-li však počet neočkovaných nad určité procento, může se nemoc i v proočkované populaci začít šířit a postihovat onu nechráněnou menšinu. Pokud by si proto část lidí řekla, že se očkovat nenechají, procento neočkovaných poklesne a síření nemoci může být umožněno. Ohroženi pak nejsou jen ti, co očkování odmítli, ale i lidé, kteří být očkovaní ze zdravotních důvodů nemohou nebo lidé, u nichž vakcína neúčinkovala.
Pozn.: Pokud očkování svých dětí bez přijatelného zdravotního důvodu odmítne jen několik málo rodičů, tak to není statisticky významné a riziko pro společnost to nepředstavuje. Jde nicméně o rozhodnutí poněkud sobecké. Těmto dětem nehrozí vzácné vedlejší účinky očkování, ale přesto díky ostatním proočkovaným dětem jsou ochráněny před nemocemi, proti kterým se očkuje. Není totiž nikdo, kdo by je nakazil.
Poučení z tohoto textu by mělo být:
1. Svoboda člověka je zcela jistě prvořadá, ale svoboda každého jedince končí tam, kde začíná svoboda toho druhého.
2. Očkovací vakcíny mohou být v malém procentu škodlivé a mají nežádoucí účinky
3. Nic není zadarmo a za každý úspěch se musí zaplatit jistým rizikem a tak je to i s očkováním.
4. Bezdůvodným odmítnutím očkování neohrozí rodiče jen své dítě (na což podle mne právo mají), ale i ostatní děti (na což již podle mne právo nemají).
