Opar je velmi častým virovým infekčním onemocněním, kterým je naše populace přímo zamořená. Jistě je jen málo šťastlivců, kterým se opar zatím nikdy neudělal.
Příčiny: Příčinou oparu jsou HSV viry ze skupiny herpesvirů. Mohou způsobit klasický opar na rtu, ale i opary v oblasti genitálií. Opary rtu způsobuje podtyp viru HSV-1 a na genitáliích HSV-2. Virus se relativně dobře přenáší – nakazit virem HSV-1 se mohou již děti – možný je kontakt virem infikovanými předměty či rukama. Možný je i přenos ze rtu dospělého aneb když dá tetička s oparem malému dítěti pusu, nemusí to být zcela dobrý nápad.
K velkému šíření HSV-2 dochází u dospívajících sexuální cestou. Zjistilo se jen tak pro zajímavost, že právě v období dospívání se HSV-1 (původce oparu na rtu) začne objevovat na genitáliích a HSV-2 (původce genitálního oparu) se začne objevovat na rtech. Čím si myslíte, že je to způsobeno? Zkuste hádat, můžete jednou.
Velkým problémem je fakt, že náš imunitní systém neumí virus herpes simplex zcela zlikvidovat. Viry po nákaze přežívají v našem těle (schovají se do nervových ganglií) a dojde-li k oslabení imunity, tak se opar znovu objeví. Podobný problém je s virem varicella zoster (opět ze skupiny herpesvirů), který způsobuje plané neštovice a pásový opar.
Projevy: Projevy na rtu i na genitáliích jsou obdobné. První infekce HSV-1 u dítěte se nemusí projevit nijak, opakované infekce mohou mít podobu klasického oparu – bolestivá ložiska kůže, na jejichž povrchu se tvoří puchýřky. Po prasknutí postupně zaschnou, někdy na jejich povrchu vznikne strup a následně dojde k zahojení. Výskyt oparu může být spojen s horečkami a zvětšením lymfatických uzlin. Objeví-li se opar, mělo by to pro nás být varovné znamení, že náš imunitní systém v dané chvíli nepracuje zcela správně (obvykle při celkovém vyčerpání) a měli bychom provést nějaká základní preventivní opatření v životosprávě – odpočinek, hodně vitaminů v ovoci a zelenině apod. Po vzniku oparu může totiž rychle nastoupit další infekční onemocnění typu infekcí horních cest dýchacích aj.
Komplikace: Herpesvirus nemusí způsobovat jen nevinný opar. U novorozenců a u jedinců se silně narušenou imunitou (například u AIDS) může způsobit závažné infekce – těžké záněty mozku, zápaly plic a záněty oka. Tyto stavy mohou skončit smrtí či trvalými následky včetně poškození zraku.
Diagnostika: Diagnózu oparu nejlépe určí kožní lékař, ale většina lidí s běžným oparem na rtu k lékaři ani nechodí.
Léčba: Léčba oparu je poněkud svízelná. Jak už jsem psal výše, tak zlikvidovat virus je pro náš imunitní systém prakticky nemožné. Naštěstí proti virům ze skupiny herpesvirů máme účinné a dostupné protivirové léky. Jedná se zejména o virostatikum aciklovir (acyklovir), který se nachází ve známých protivirových lécích, jako je např. Herpesin a Zovirax. Tyto léky lze užívat ve formě masti (na ložisko oparu) i ve formě tablet. Osobně dávám přednost tabletám, protože mast nanesená na opar ho většinou „rozblemtá“. Přímo na ložisko je podle mě lepší nanést cokoliv s obsahem alkoholu, protože alkohol se z pokožky odpařuje a opar vysuší. V kombinaci s tabletovým aciklovirem je velká šance, že opar rychle zmizí. Nutno dodat, že ani aciklovir není schopen virus zničit, opar se tedy po čase může udělat znovu. V případě těžkých infekcí HSV virem (viz komplikace) lze podávat aciklovir i do žíly, což je samozřejmě ještě účinnější.
Pozn.: Člověk, u nějž se opary často opakují by měl kromě jejich léčby zvážit návštěvu na imunologii k alespoň základnímu vyšetření funkce imunitního systému, protože jeho imunita může být oslabená.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.medicalnewstoday.com
