5. Onemocnění konečníku – hemoroidy, anální fisura
Hemoroidy
Hemoroidy jsou rozšířené žilní pleteně v oblasti konečníku. Rozlišujeme je na externí (zevně análního kanálu) a na interní (uvnitř análního kanálu).
Příčiny: Hemoroidy vznikají v důsledku zvyšování nitrobřišního tlaku (např. zácpa a gravidita) a sedavého způsobu života.
Projevy: Externí hemoroidy se většinou nijak neprojevují, výjimkou je jejich akutní trombotizace. Trombotizovaný hemoroid má vzhled tmavě červeného třešňovitého útvaru, který je poměrně značně bolestivý. Vnitřní hemoroidy mohou být spojeny s bolestí při defekaci, se svěděním konečníku a s krvácením do stolice (typicky jasně červená krev na toaletním papíře, případně na povrchu stolice).
Diagnostika: Externí hemoroidy jsou viditelné pouhým okem v těsném okolí konečníku, vnitřní hemoroidy jsou hmatné při vyšetření per rectum. Přesnější vyšetření umožňuje anoskopie. Zejména při suspektním krvácení hemoroidu je vhodné doplnit kolonoskopii, aby se vyloučilo i krvácení z jiné etáže kolon.
Terapie: Vnitřní hemoroidy se léčí režimovými opatřeními (prevence zácpy, měkké podložky pod hýždě, důsledná hygiena anorektální oblasti). V terapii akutních obtíží pomáhají venotonika (např. Detralex), lokálně se podávají kombinace protizánětlivých a anestetických sloučenin v podobě mastí nebo čípků (např. Faktu). Větší hemoroidy se léčí Barronovou ligaturou, kryoterapií, laserovou terapií, nebo chirurgickým zákrokem. Akutní problém s hemoroidy může být u určitých zaměstnání (řidiči apod.) důvodem k vystavení PN.
Anální fissura
Anální fissura je poměrně výrazně bolestivá trhlina, která může vzniknout v oblasti ústí análního kanálu, typicky ve střední čáře zadní stěny. Nejčastější příčinou je tuhá stolice, která vede k distenzi konečníku.
Projevy a diagnostika: Akutní anální fissura má tendenci krvácet a je velmi bolestivá, bolest se zhoršuje při defekaci. Diagnóza je možná při aspekci konečníku. Vyšetření per rectum je v akutní fázi velice bolestivé, a proto se nedoporučuje.
Terapie: U akutní trhliny je důležitá hygiena anální oblasti, prevence zácpy (laxativa) a případně používání lokálních anestetik. V terapii chronické anální trhliny má výrazné místo dilatace anu, která se provádí v celkové anestezii. Při dilataci se tkáň chronické trhliny poraní, což může paradoxně spustit hojivé procesy.
Periproktální absces
Periproktální absces je méně častý. Jde o ohraničené ložisko hnisu, které se nachází v měkkých tkáních konečníku. Jde o infekční záněty, které mohou vzniknout po poranění sliznice konečníku (např. tuhá stolice, cizí těleso). Riziko vzniku periproktálních abscesů a píštělí je výrazně vyšší u jedinců s Crohnovou chorobou.
Projevy: Absces se projevuje bolestí v místě konečníku, která je spojena s horečkou. Bolest se zhoršuje vsedě a při defekaci. Při vzniku kontaktu mezi abscesem a střevem, nebo abscesem a povrchem těla dochází k hnisavému výtoku.
Diagnostika: Základem je anamnéza a fyzikální vyšetření okolí análního kanálu, hledáme zejména ústí píštělí, otok a zarudnutí tkáně. Anoskopie může být přínosná, ale pro silnou bolest může být nutné její provedení v celkové anestezii. Přesnou lokalizaci abscesu, určení jeho velikosti a vztahu k okolním tkáním umožňuje CT vyšetření nebo magnetická rezonance.
Léčba: Z farmakoterapie se podávají antibiotika a analgetika. Základem úspěšné léčby je nicméně chirurgická intervence s incizí abscesu, jeho evakuací a následně i drenáží.
Anální píštěl
Anální píštěle jsou patologické spojky spojující střevo s povrchem kůže perianální krajiny. Příčinou vzniku těchto píštělí je obvykle infekční nebo neinfekční zánět. Vznikem píštělí se může manifestovat anální karcinom nebo Crohnova choroba.
Projevy: Zánět vyvolávající vznik píštělí obvykle způsobuje bolesti anorektální oblasti, které se zhoršují při defekaci. Velmi obtěžující je i výtok hnisu z otvorů píštělí.
Diagnostika: Zevní ústí píštěle je viditelné při aspekci anální krajiny, ke zhodnocení lokální anatomie anorekta včetně lokalizace píštělí a přítomnosti abscesů je vhodné doplnit CT vyšetření (nebo MR) této oblasti.
Léčba: Základem terapie jsou různé formy chirurgických zákroků (fistulotomie, elastická ligatura), které mají za cíl upravit anatomické poměry a umožnit hojení píštělí. V případě přítomnosti abscesů je nutná jejich incize a drenáž.
