7. Bolesti v oblasti kyčelního kloubu
Bolest v kyčli většinou souvisí s poruchami a onemocněními kyčelního kloubu. Jde o jeden ze základních nosných kloubů, jehož kloubní plochy jsou tvořeny hlavicí femuru a jamkou pánevních kostí. Podobně jako v jiných lokalizacích i zde může být bolest akutní, nebo chronická.
Příčiny:
Koxartróza – Koxartróza patří mezi nejčastější příčiny bolesti kyčle ve vyšším věku. Může být primární, nebo sekundární (úrazy, vrozená dysplazie kyčelního kloubu apod.). Diagnostiku stanovujeme na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření (omezení ve vnitřní rotaci a abdukci, pozitivní Trendelenburgův příznak) a radiologického nálezu, terapie je nefarmakologická (odlehčení končetiny, rehabilitace, lázeňská péče) a farmakologická (zejména NSA a paracetamol). Těžší formy koxartrózy jsou indikací k operačnímu řešení s implantací kloubní náhrady.
RTG stupně koxartrózy:
- I. stadium – zúžení kloubní štěrbiny mediálně
- II. stadium – zúžení štěrbiny inferomediálně, zřetelné osteofyty, subchondrální skleróza
- III. stadium – osteofyty, sklerotické změny, cysty kostí, deformace tvaru hlavice i acetabula
- IV. stadium – vymizení kloubní štěrbiny, skleróza, cysty, deformace
Různá délka dolních končetin – Jde o častý problém, rozdílná délka může být skutečná, nebo důsledek funkčních abnormit. Bez terapie vede k asymetrickému přetěžování jedné kyčle a akceleraci artrózy.
Neléčená vrozená dysplazie kyčelního kloubu – Jde o nejčastější kloubní VVV u dětí a má různou tíži (nestabilita, subluxace, úplná luxace). Je predispozicí sekundární koxartrózy.
Traumata – Poranění oblasti kyčelního kloubu a blízkého okolí samozřejmě způsobují bolest kyčle. Může jít o kontuzi tkání, dislokaci kloubu a případně o fraktury kostí, přičemž nejčastější je v této oblasti fraktura chirurgického krčku femuru.
Záněty kyčelního kloubu (koxitidy) – Záněty kyčelního kloubu mohou být infekční i neinfekční. Infekční koxitida (osteomyelitida) vzniká obvykle hematogenním rozsevem a projevuje se bolestí kloubu a vysokými horečkami. Neinfekční koxitida může být reaktivní, psoriatická, revmatoidní, dnavá apod.
Entezopatie – Vznikají při přetížení šlachových úponů, na kyčli se typicky objevuje entezopatie velkého trochanteru. Základem přístupu je symptomatická léčba s nenamáháním končetiny, NSA a rehabilitačními technikami (UZ, magnetoterapie).
Perthesova nemoc – Jde o aseptickou nekrózu hlavice femuru, výskyt je zejména v dětském věku a příčiny nejsou zcela jasné – nejspíše jde o poruchu cévního zásobení. Terapie je konzervativní i operační.
Coxa vara adolescentium – Jde o akutní skluz epifýzy femuru, objevuje se v pubertě a způsobuje bolest s omezením pohybu. Diagnózu lze potvrdit rentgenem, terapie je operační, bez terapie hrozí časný rozvoj artrózy.
Neurologické příčiny – Do kyčle se mohou projikovat pseudoradikulární i radikulární bolesti vycházející z LS páteře.
Jiné příčiny – Do oblasti kyčle se může projikovat bolest z kůže (pásový opar) a z okolí, proto je nutné pacienta pozorně vyšetřit kvůli vyloučení tříselných hernií. Zejména u mladých jedinců je při bolestech DKK zhoršujících se v noci nutno myslet i na malignitu (sarkomy, leukémie, metastázy jiných tumorů).
Diagnostika: Jako vždy je základem diagnostiky anamnéza, kdy se snažíme zjistit atributy bolesti (vyvolávající faktory, doba trvání, úlevová poloha, vystřelování bolesti, ranní ztuhlost), pracovní anamnézu, informace o nedávném úrazu a případně jakékoliv další přítomné příznaky. Fyzikální vyšetření je zaměřeno na vlastní kyčel (otok, zarudnutí, teplota, palpační bolestivost), na vyšetření pohybů v kyčelním kloubu a na symetrii a vzájemné postavení dolních končetin (normální x genua valga - „X“ x genua vara - „O“).
Fyziologická hybnost v kyčelním kloubu
Z laboratorních vyšetření má význam především CRP a KO (známky zánětu). Ze zobrazovacích metod má velký význam nativní RTG, patologii měkkých tkání lze zjistit pomocí UZ. Přesnější výsledky může dát MR nebo CT (např. u nekrózy hlavice).
Terapie: Samozřejmě záleží na vyvolávající příčině, ale u většiny případů je základem léčba symptomatická. Ta zahrnuje nezatěžování dané končetiny, ideálně i pracovní neschopnost, analgetika (paracetamol, NSA, případně kombinace se slabým opioidem) a rehabilitaci. Pokročilejší stupně artrózy mohou být indikací k lázeňské péči, nebo k operačnímu zákroku (totální endoprotéza).
