17. Úžinové syndromy + Tietzův syndrom
Úžinové syndromy jsou skupinou mononeuropatií vznikajících na základě útlaku podkožně probíhajících periferních nervů. V lidském těle existují specifická místa, kde jsou některé nervy v těsném kontaktu s kostmi a vazivovým aparátem, a kde může ke kompresi snadněji dojít.
Vznik úžinových syndromů má určitou dynamiku. Kompresí dochází k útlaku vasa nervorum, což může vést k přechodné a reverzibilní ischemii nervového vlákna. Při nelepšení stavu, nebo při recidivách dochází k vazivovatění tkáně a k lokálnímu edému. I po uvolnění komprese pak již nemusí dojít k plné histologické a funkční úpravě.
Projevy: Úžinovému syndromu většinou dominují senzitivní příznaky, jako je brnění a mravenčení, někdy i snížená citlivost. Potíže se zhoršují v určitých polohách. Motorické příznaky se vyskytují spíše v pokročilých fázích a zahrnují oslabení svalové síly a narušení jemnější motoriky.
Diagnostika: Základem je anamnéza obtíží a zjištění vyvolávajících příčin, přičemž jde zejména o nadměrné zatěžování určitých částí těla v zaměstnání, nebo při sportu. Pro stanovení diagnózy je nutné EMG vyšetření, které určí lokální poruchu vedení nervových signálů.
Přehled: poškození n. medianus – ruka kazatele, poškození n.ulnaris – drápovitá ruka, poškození n. radialis – labutí šíje
1. Syndrom karpálního tunelu
Jde o nejčastější úžinový syndrom, je častější u žen. Dochází k útlaku n. medianus v oblasti zápěstí. Syndrom vzniká při nadměrné námaze s tlakem na zápěstí a opakovaným střídáním flexe a extenze. Riziko je výrazně vyšší při působení vibrací (např. práce se sbíječkou). Z endokrinních příčin se může syndrom objevit u diabetu, poruch ŠŽ a těhotenství. Typické jsou parestezie a klidové bolesti mizející po rozcvičení, nejvíce jsou postiženy 1.-3. prst. Motorické příznaky jsou méně časté a nacházíme je až v pokročilých fázích choroby (oslabení svalů, narušení jemnější motoriky). Konzervativní terapie spočívá v nepřetěžování kloubu, rehabilitaci a podávání vitaminů. Chirurgická léčba znamená zákrok v lokální anestezii cílený na uvolnění nervu, po zákroku je relativně dlouhá doba pracovní neschopnosti (až několik měsíců u manuálně pracujícího člověka).
2. Syndrom n. interosseus anterior
V proximální třetině předloktí je vazivovým pruhem utlačen n. interosseus anterior, což je větev n. medianus. Objevuje se bolest na volární straně předloktí a následně dochází k poruše flexe posledního článku palce a ukazováku. Léčba je operační.
3. Syndrom Guyonova kanálu
Jde o útlak n. ulnaris v oblasti zápěstí. Může se objevit při přetěžování, po úrazech, při diabetu a chorobách štítné žlázy. Objevuje se brnění, mravenčení a necitlivost poloviny 4. a celého 5. prstu, zhoršená jemná motorika a častější vypadávání předmětů z ruky. Je narušena flexe distálních článků 4. a 5. prstu a často vzniká drápovitá ruka. Léčba je opět konzervativní a chirurgická.
4. Syndrom sulcus nervi ulnaris
Jde o útlak n. ulnaris v povrchovém žlábku v oblasti lokte (brňavka). Příznaky jsou obdobné syndromu Guyonova kanálu. Objevuje se brnění, mravenčení a necitlivost 4. a 5. prstu, zhoršená jemná motorika a častější vypadávání předmětů z ruky. Je narušena flexe distálních článků 4. a 5. prstu a často vzniká drápovitá ruka.
5. Syndrom supinátorového kanálu
Jde o útlak n. radialis, při kterém dochází k oslabení extenze metakarpofalangeálních kloubů ruky.
6. Syndrom nervus cutaneus femoris lateralis
Odborně se označuje jako meralgia paresthetica. Při útlaku se objevují bolesti a brnění na zadní straně hýždí („zadní kapsa kalhot“).
7. Syndrom mediálního tarsálního tunelu
Jde o útlak distální části n. tibialis. Jde o vzácný syndrom, který se projevuje pálením chodidla se zhoršováním při stání, chůzi a běhu.
8. Mortonova metatarsalgie
Též se označuje jako Mortonova neuralgie. Jde o útlak plantárních interdigitálních nervů, dochází k němu vlivem těsné obuvi a nadměrného tlaku na chodidlo. Bolest se objevuje mezi 3. a 4. meziprstcovým prostorem nohy a úleva přichází při sundání obuvi.
Tietzův syndrom
Tietzův syndrom znamená bolestivé zduření jedné nebo více chrupavek sternokostálního spojení (nebo sternoklavikulárního skloubení). Stavu dominuje silná bolest na hrudi zhoršující se při pohybu a nádechu, často je nutno vyloučit AKS, TEN a další závažné etiologie bolesti na hrudi. Palpačně lze vyvolat bolestivost postižených sternokostálních skloubení a otok chrupavek lze nahmatat. Základem léčby je klid a podávání NSA (případně silnějších analgetik).
