20. Nejčastější syndromy psychických poruch, bludy a halucinace
Psychická porucha je porucha duševní činnosti, která svými příznaky ovlivňuje sociální a pracovní život postiženého. Příznaky psychických poruch rozlišujeme na poruchy vědomí, poruchy myšlení, poruchy emocí, poruchy vnímání, poruchy chování, poruchy paměti a poruchy osobnosti. U jednoho pacienta se jednotlivé poruchy často kombinují.
- Poruchy vědomí – Kvantitativní jsou somnolence, sopor a kóma. Kvalitativní poruchy zahrnují delirium (zmatenost), mrákotný stav a patický stav (zachovalá motorika, ale chybí motivace jednání a následuje amnezie).
- Poruchy myšlení – Opět jsou kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní zahrnují myšlenkové zárazy, inkoherenci a zabíhání. Kvalitativní zahrnují především bludy, což jsou chybná přesvědčení vycházející z patologických myšlenkových vzorců. Dělíme je zejména na paranoidní, megalomanické a mikromanické.
- Poruchy emocí – Při poruchách emocí vznikají patické nálady, které mohou být abnormálně pozitivní (euforie) i negativní (depresivní, úzkostná). Specifickou problematiku tvoří skupina chorobných strachů (fobie).
- Poruchy vnímání – Nejčastějšími poruchami jsou iluze a halucinace. Iluze jsou zkreslené vjemy, kdy reálný vjem je patologicky upraven. Halucinace jsou neexistující vjemy, které jedinec vnímá. Mohou být sluchové, čichové, chuťové, taktilní a intrapsychické (vkládání myšlenek, manipulace s myšlenkami).
- Poruchy chování – Poruchy chování zahrnují chování impulzivní (náhlé, nevypočitatelné, někdy agresivní) a kompulzivní (volní, ale nutkavé).
- Poruchy paměti – Základní poruchou paměti je amnézie, která může být anterográdní a retrográdní. Amnézie může být doplněna konfabulacemi, při které si nemocný člověk chybějící vzpomínky mimovolně vymýšlí.
- Poruchy osobnosti – Nejčastější poruchou je tzv. rozpad osobnosti, při kterém dochází k poruše vyšších citů a rozpadu sociálního i pracovního života.
Symptomy psychiatrických poruch se často vyskytují společně v tzv. syndromech. Nejčastější jsou následující:
- Paranoidní syndrom – Je typický pro schizofrenii a zahrnuje podezřívavé chování s pocitem sledování a ohrožení. Součásti syndromu jsou bludy a případně i halucinace (paranoidně halucinatorní syndrom).
- Depresivní syndrom – V popředí je negativní porucha emocí s depresivním laděním. Mohou být i suicidální tendence.
- Amnestický syndrom – Většina příznaků souvisí s poruchou paměti a narušenou vštípivostí nových informací.
- Delirantní syndrom – Dominuje kvalitativní porucha vědomí se zmateností, častá je agitovanost, neklid a agresivita.
- Syndrom demence – U tohoto syndromu dominují poruchy paměti a intelektu.
- Neurastenický syndrom – U jedinců s tímto syndromem je zvýšená emoční dráždivost a častá somatizace.
- Apaticko-abulický syndrom – Převládá snížení aktivity, celková pasivita a nezájem o okolí. Velice často je přítomno depresivní ladění.
Bludy a halucinace
Bludy jsou poruchy myšlení, které většinou ovlivňují myšlení a jednání postiženého. Nejčastější formy bludů jsou bludy paranoidní, megalomanické (velikášství) a mikromanické (sebeobviňování). Bludy se často vyskytují u psychotických stavů a typické jsou pro schizofrenii, přičemž dominují bludy paranoidní. Ty jsou obzvláště nebezpečné, protože mohou vést k agresi vůči okolí zapříčiněné pocitem ohrožení.
Halucinace jsou poruchou vnímání, kdy pacient přijímá neexistující smyslové vjemy. Nejčastější halucinace jsou zrakové, sluchové, taktilní a čichové. Speciální formou jsou intrapsychické halucinace, kdy se u pacienta vyskytuje pocit, že je nějakým způsobem externě manipulováno s jeho myšlenkami. Tyto intrapsychické halucinace jsou typické pro schizofrenii.
Přístup k pacientovi s bludy a-nebo halucinacemi je v podstatě otázkou přístupu k pacientovi s akutním psychotickým stavem. Jedinec v tomto stavu má narušené vnímání reality, což se projevuje právě bludy a halucinacemi. Akutní psychózy souvisí buď s primárními psychiatrickými onemocněními, s intoxikacemi, nebo s organickými onemocněními.
Příčiny
1. Schizofrenie – Většinou vzniká v dospívání, nebo u mladých dospělých jedinců. K rozvoji dochází postupně, porucha většinou začíná uzavíráním se do sebe a narušením sociálního života. Schizofrenie má více forem, přičemž poměrně častá je paranoidní schizofrenie. Vyšší riziko rozvoje je u uživatelů návykových látek včetně marihuany.
2. Psychóza u bipolární poruchy – Psychotické stavy jsou u bipolání poruchy poměrně časté. Zahrnují megalomanické bludy při manii a mikrosomatické bludy v rámci deprese.
3. Laktační psychóza – Může se objevit v poporodním období. Ženu je nutné vyšetřit psychiatrem, protože je relativně vysoké riziko ohrožení života ženy, nebo dítěte.
4. Užívání návykových látek – Psychotický stav se může objevit po užití některých halucinogenů (LSD, lysohlávky), má krátké trvání a vymizí rychle po biodegradaci účinných látek. U pravidelných uživatelů drog může ovšem vzniknout tzv. toxická psychóza, která má delší trvání a pokračuje i po vyloučení vyvolávající látky z organizmu. V ČR je toxická psychóza častá u pervitinu.
5. Organická onemocnění – Vždy na ně musíme myslet u nově vzniklé psychózy. Vylučovat musíme zejména meningoecenfalitidy a mozkové nádory. Psychotické stavy mohou doprovázet i různé endokrinní a metabolické poruchy (hypoglykemie, poruchy ŠŽ, selhávání jater a ledvin).
Diagnostika
Při známkách akutní psychózy je nutné vyšetření psychiatrem, pokud máme podezření na riziko ohrožení pacienta, nebo jeho okolí, je indikován jeho převoz ZZS na psychiatrické lůžkové oddělení. V rámci vyšetření pacienta s poprvé zachycenou atakou psychózy bychom měli vyloučit intoxikaci (toxikologické vyšetření moči) a organická onemocnění (biochemické krevní náběry včetně glykemie, CRP, TSH a Ca, CT vyšetření mozku).
Postup
Praktický lékař má u akutní psychózy pouze omezenou roli. Je samozřejmě zásadní, aby akutní psychotický stav rozpoznal a anamnesticky se (například od pacientova doprovodu) pokusil zjistit dobu trvání, charakter obtíží a případně jakékoliv další příznaky a anamnestické okolnosti (zejména abuzus návykových sloučenin). Z fyzikálního vyšetření bych na prvním místě doporučil vyloučit známky meningeálního dráždění. S výhodou je i vyšetření glykemie glukometrem k vyloučení hypoglykemie.
Rozhovor s pacientem by měl být veden obezřetně, klidně a se snahou o zklidnění případné agitovanosti. Produkované bludy a halucinace je vhodné vyslechnout, pokud možno příliš nekomentovat a rozhodně přímo nevyvracet. Při známkách neklidu je vhodné podat benzodiazepiny. Následně by měl praktický lékař pacienta odeslat k akutnímu psychiatrickému vyšetření, při známkách hrozící agresivity, či nespolupráce volat ZZS a případně policii ČR.
