23. Úzkostné a fobické poruchy, panická ataka
Úzkostné poruchy
Jde o soubor psychických poruch, u kterých se objevuje nadměrná úzkost (anxieta). Úzkost bývá většinou nekonkrétní (obecné obavy a pocit ohrožení) s výjimkou fobických úzkostných poruch. Závažnost poruchy závisí na ovlivnění pracovního a sociálního života dotyčného.
Projevy: Klinické projevy zahrnují neklid, podrážděnost, poruchy spánku, nevýkonnost a pokles libida. Část pacientů somatizuje za výskytu somatických příznaků (trávicí obtíže, knedlík v krku, palpitace, bolesti na hrudi aj.). V řadě případů se objevují panické ataky (viz. níže).
Specifické podtypy úzkostných poruch
- Obsedantně-kompulzivní porucha - Je typická vtíravými myšlenkami. Dotyčný jedinec neustále se vracející obavy, které řeší různými opakujícími se činnostmi (rituály). Vykonání těchto rituálů přinese úlevu, i když je pouze dočasná. Při klasické obsedantně-kompulzivní chorobě má nemocný náhled na iracionalitu.
- Fobické úzkostné poruchy - Fobické poruchy jsou specifickým podtypem úzkostných poruch a jsou typické abnormálně silným strachem z určitého objektu, nebo situace. Mezi známé příklady patří agorafobie (strach z otevřeného prostoru), klaustrofobie (strach z malých prostor), mysofobie (strach ze špíny) a arachnofobie (strach z pavouků). Při kontaktu se zdrojem fobie se objevují nepříjemné příznaky včetně rizika panické ataky. Terapie obvykle vyžaduje opakovaná psychoterapeutická sezení a se souhlasem pacienta i použití desensibilizace.
- Úzkostně-depresivní porucha - Tato porucha kombinuje symptomy úzkostné poruchy a depresivní ladění. Bez terapie většinou nemá tendenci k samovolnému vymizení.
- Reakce na stres - Po akutnímu vystavení těžší stresové reakci může vzniknout akutní reakce na stres, která může a nemusí přejít do posttraumatické stresové poruchy.
Diagnostika
U diagnózy je důležitá anamnéza obtíží. Vzhledem k faktu, že podstatná část případů se projevuje somatickými příznaky, může být nejprve vhodné vyloučit organické onemocnění. Praktický lékař má v tomto oproti jiným odbornostem tu výhodu, že pacienta obvykle zná a to mu pomůže hodnotit potíže individuálně.
Terapie
Terapie bývá dlouhodobá, začít ji může praktický lékař, ale zapojen by měl následně být klinický psycholog nebo psychiatr. Základem je získání důvěry pacienta, osvětlit mu psychickou příčinu jeho obtíží a vysvětlit mu nutnost komplexního řešení. Psychoterapeutická sezení mohou být doplněna farmakoterapií (antidepresiva chronicky, anxiolytika nárazově).
Panická ataka
Panická ataka je akutní záchvat strachu, který se objevuje u jedinců s panickou poruchou. Panické atace dominují kromě vlastní úzkosti somatické potíže (bušení srdce, pocity dušnosti, bolesti na hrudi, nevolnost a zvracení) a dotyčný obvykle hyperventiluje, což může vést k paresteziím a křečím. Základem profylaktické terapie jsou antidepresiva, v akutním záchvatu jsou ideální benzodiazepiny.
