28. Závislost na alkoholu, lécích, nikotinu, patol. hráčství
Alkohol
Alkohol patří mezi nejčastěji zneužívané návykové látky v naší společnosti a rozlišujeme u něj problematiku akutní intoxikace a škodlivého užívání (= užívání poškozující zdraví) se vznikem chronické závislosti.
Akutní intoxikace má známou podobu, kdy nejprve dochází ke zlepšení nálady, komunikativnosti a oslabení zábran. Při silnější opilosti se prohlubují poruchy artikulace, stoje a chůze, těžká opilost s alkoholemií nad 4 promile může vést k poruše vědomí a ke smrti. Těžší intoxikace je spojena s narušením krátkodobé paměti (alkoholová okénka). Specifickým problémem je tzv. patická opilost, což je vzácná silná reakce na malé množství alkoholu, které dominuje dezorientace a následný spánek s naprostou amnézií.
Chronická závislost na alkoholu
Při dlouhodobě chronickém škodlivém užívání alkoholu ve vyšších dávkách vzniká na alkoholu fyzická závislost, zároveň se ale objevují známky poškození řady vnitřních orgánů (játra, mozek, periferní nervový systém, kardiovaskulární systém, trávicí trakt apod.).
U závislého jedince narůstá tolerance alkoholu, typické je popíjení už po ránu. Při alkoholových excesech se objevují okénka a postupně dochází k rozpadu osobnosti (zhrubnutí, pokles inteligence, zvýšená agresivita) a rozvoji demence. Při vysazení alkoholu se do 24-48 hodin rozvíjí abstinenční příznaky, které mohou mít podobu deliria tremens.
Krátká intervence
Krátkou intervenci může provést jakýkoliv lékař, ale ideální je osoba praktického lékaře, který obvykle zná pacienta i jeho příbuzné. Důležité je snažit se pomoci získat náhled na existující problém, doporučit abstinenci a případně dát kontakty na svépomocné organizace (klub anonymních alkoholiků). Pokud nemocný spolupracuje, je vhodné si jej pravidelněji zvát na kontroly a posilovat jeho motivaci, dále je důležité využít vlivu rodiny.
Dlouhodobá terapie
Základem terapie je dlouhodobá psychoterapie, která může být vedena ambulantně, nebo v zařízení lůžkové péče. Farmakologicky se stále využívá antabus (silná nepříjemná vegetativní reakce při kombinaci pravidelně užívaného antabusu s alkoholem). Nutný je náhled na pacienta na jeho problém a aktivní spolupráce. Nedobrovolné přijetí do psychiatrické péče je méně časté a může k němu dojít, pokud alkoholik přímo ohrožuje sebe, nebo své okolí (typicky alkoholová psychóza a delirium tremens), nebo z důvodu ochranného protialkoholního léčení určeného soudem.
Tabák (nikotin)
Tabák patří spolu s alkoholem mezi nejčastěji škodlivě užívané sloučeniny, závislost je fyzická i psychická a způsobuje ji zejména nikotin. Kouření nezpůsobuje na rozdíl od alkoholizmu narušení společenského života a významné jsou zejména jeho negativní zdravotní důsledky. K odvykání je nutný náhled a vůle pacienta, pomoci lze zejména farmakoterapií (substituce nikotinu pomocí žvýkaček, nebo náplastí, používání preparátu Defumoxan*).
* Dříve existoval oblíbený preparát Champix, ale ten už není několik let k dostání.
Léky
Závislost na užíván léků je poměrně častá, mezi nejrizikovější skupiny patří opioidní analgetika a benzodiazepiny. Benzodiazepiny jsou klasická anxiolytika a hypnotika. U novější generace hypnotik (zolpidem, zopiklon) se riziko závislosti dříve neudávalo, ale existuje také. Lékař může hrozící závislost zaregistrovat, pokud má přehled o farmakologické anamnéze pacienta (předpisy určitého léku s abnormálně vysokou frekvencí).
Opioidy
Po užití se kromě snížení intenzity bolesti objevuje příjemný stav otupělosti (typicky zúžené zornice), poměrně rychle se objevuje fyzická i psychická závislost. Při těžké akutní intoxikaci může dojít k útlumu dechového centra, v takových případech lze podat antidotum naloxon. Chronická závislost se léčí podáváním buprenorfinu (Subutex) sublinguálně, což zabrání rozvoji odvykacího stavu.
Hypnotika a anxiolytika
K nejzneužívanějším lékům této skupiny patří benzodiazepiny, v řadě případů jsou kombinovány s alkoholem. Dlouhodobé škodlivé užívání narušuje osobnost a může vést k projevům demence. Při náhlém vysazení může vzniknout těžký odvykací stav s rizikem rozvoje epileptických záchvatů a suicidálního chování. V případě intoxikace existuje u BZD antidotum flumazenil.
Patologické hráčství
Patologické hráčství patří mezi behaviorální závislosti (závislosti na procesech) a v běžné praxi se týká zejména závislosti na hracích automatech. Základními znaky jsou nadměrné hraní, porucha kontroly hráčského chování a negativní důsledky v různých oblastech života. Rozvoj patologického hráčství je pozvolný a nenápadný, první fáze optimismu je konfrontována s opakovanými prohrami, postižený postupně začne hraní tajit, půjčuje si peníze, nebo je získává kriminální činností. Finanční problémy řeší dalším hraním, případně začne užívat návykové látky, čímž vzniká circulus vitiosus. Sociální rozměr představují finanční obtíže, trestně právní důsledky a narušení rodinných vztahů.
Terapie bývá vedena psychiatry, pacient musí mít náhled a vůli se léčit. Základem jsou ambulantní, nebo ústavní psychoterapeutické programy, které mohou být individuální, nebo skupinové.
