33. Komplikace šestinedělí - retence mléka, zánět prsu, laktační psychóza
Šestinedělí je období cca 6 týdnů po porodu, jde o období poměrně charakteristické, kdy dochází k působení řady zdravotních (hormonální změny) i sociálních faktorů (péče o novorozence). Během šestinedělí se zmenšuje děloha a z ženy odcházejí tzv. očistky (lochia).
Při pravidelném kojení se objevuje laktační amenorea, v opačném případě se po cca 6 týdnech od porodu objeví první menstruace. Kojení začíná ihned po porodu, v prvních dnech se vytváří husté kolostrum, které je následováno klasickým mateřským mlékem.
Možné komplikace v šestinedělí můžeme rozlišit na gynekologické, interní a psychiatrické.
Gynekologické komplikace
- Gynekologické záněty a krvácení - Rizikové jsou zejména rozvoj zánětu dělohy a větší gynekologická krvácení. U horeček v šestinedělí by ženu měl vyšetřit gynekolog.
- Retence mléka - Jde o prosté ucpání mlékovodu hustým mlékem. Projevuje se zatvrdnutím prsu a vznikem hmatné rezistence. Rezistence roste a prso začne bolet, následně se objevuje i horečka (rychlý nástup). Stav může být zaměněn za mastitidu. Prso je vhodné nahřívat a pravidelně masírovat zatvrdlé místo, aby došlo k uvolnění mlékovodu, masírování by mělo být následováno odstříkáváním mléka a kojením. Po skončení je naopak vhodné prso chladit obklady.
- Záněty prsu - V šestinedělí hovoříme o puerperální mastitidě. Etiologickým agens jsou typicky stafylokoky, rizikovým faktorem je poranění prsu při sání mléka (oděrky, ragády). Typické jsou vysoké horečky, zarudnutí a bolest prsu. Terapie je antibiotická (potencované aminopeniciliny), kojení je žádoucí a není třeba jej přerušovat.
Interní komplikace
Z interních komplikací je relativně častá poporodní thyreoiditida, která začíná známkami hyperthyreozy s následnou hypothyreozou. Terapie nebývá nutná, případně se zahajuje v hypothyroidní fázi podávání hormonální substituce. U některých žen dochází k úpravě ad integrum, u jiných se rozvíjí trvalá hypothyreoza. Další relativně častou komplikací je vznik hluboké žilní trombózy, která je typická u žen s trombofilními stavy.
Psychiatrické poruchy
Poměrně typické je poporodní blues. Nejde v podstatě o nenormální věc, je velice časté a zahrnuje depresivní ladění a zvýšenou plačtivost. Spolu s těmito psychickými příznaky se mohou objevit i polymorfní tělesné stesky.
Poporodní blues může přejít v poporodní depresi, kdy depresivní ladění přetrvává, a kdy bývá nutné psychiatrické vyšetření a zaléčení. Nejzávažnější poruchou je tzv. laktační psychóza, což je psychotické onemocnění vznikající v šestinedělí, které je spojeno s emoční poruchou, bludy a halucinacemi. Postižená žena se přestane adekvátně starat o novorozence a může ho i usmrtit. V těchto případech může být nutná i hospitalizace na psychiatrickém oddělení.
Léky při laktaci
Z analgetik je možné podávání ibuprofenu a paracetamolu. Z běžných antibiotik je možné podávat peniciliny, cefalosporiny, makrolidy, nitrofurantoin, rozhodně bychom se měli vyhnout TTC (i když reálně se do těla kojence dostane jen minimální množství), chinolonům a metronidazolu. Z antikoagulační terapie jsou možné LMWH a Warfarin. Z antidepresiv jsou při kojení bezpečná amitryptilin, klomipramin, desipramin a SSRI. Z antihypertenziv se většinou pokračuje v terapii nastavené v těhotenství (většina žen užívá metyldopu, povolené jsou i beta-blokátory a BKK). Z mukolytik lze při kojení užívat ambroxol.
Mezi rizikové léky patří antiarytmika, perorální antidiabetika (raději ženu ponechat na inzulinu, antihypertenziva a hormony ŠŽ.
Mezi kontraindikované léky patří radiofarmaka, cytostatika, thyreostatika, lithium a sulfonamidy.
