34. Gynekologické nádory + tumory prsu
Tumory vulvy
Maligní tumory v této oblasti jsou především spinocelulární karcinomy, riziko vzniku roste s věkem ženy. Mají podobu viditelného zvředovatělého ložiska, které se nehojí, ložisko může opakovaně krvácet, svědit a způsobovat výtok. Pokročilejší formy se léčí chirurgicky.
Tumory pochvy
Jde v dnešní době o vzácné nádory, histologicky jsou to spinocelulární karcinomy, projevují se gynekologickým krvácením a bolestí při pohlavním styku. Terapie je primárně chirurgická.
Tumory děložního čípku
Jedná se o relativně časté maligní tumory, na jejich vzniku se podílí nákaza lidskými papilomaviry (zejména HPV 16 a 18), rizikem je promiskuita s častějším střídáním sexuálních partnerů. Tumory většinou vznikají postupně a předchází jim stadia dysplazie děložního čípku zjištěná při gynekologickém vyšetření. Tumor se může projevovat gynekologickým výtokem, krvácením a bolestí s krvácením při pohlavním styku. Pokročilejší tumory se mohou projevovat svým lokálním růstem a přítomností metastáz. Základem je chirurgické řešení, generalizované tumory mají velmi špatnou prognózu.
Prevenci představuje očkování proti HPV viru, které se doporučuje provádět u dívek i chlapců (přenašeči HPV!) před začátkem sexuálního života.
Tumory děložního těla
Z benigních tumorů lze jmenovat zejména myomy vznikající ze svalové vrstvy dělohy (myometrium). Mohou být asymptomatické, způsobovat různé nespecifické gynekologické obtíže a někdy dokonce krvácejí. Mnohočetné myomy se většinou řeší hysterektomií.
Maligní tumory děložního těla představují zejména adenokarcinomy. Vznikají spíše u žen vyššího věku, protektivní vliv má užívání hormonální antikoncepce. Tyto nádory mívají lepší prognózu, protože se v raných stadiích začnou projevovat gynekologickým krvácením a jsou včas diagnostikovány (hysteroskopie, případně zobrazovací metody). Základem terapie je opět chirurgická léčba - hysterektomie.
Tumory vaječníku
Jde o pestrou skupinu nádorů, které můžeme rozlišit na benigní a maligní, na solidní a cystické a na zárodečné a nezárodečné. Klinicky nejvýznamnější je maligní adenokarcinom vaječníku. Postihuje spíše ženy vyššího věku, rizikovým faktorem je obezita. Tumor je poměrně dlouho bezpříznakový, prvním příznakem bývá ascites. Základem diagnózy je zobrazovací metoda (UZ, CT) a vyšetření tumor markeru Ca 125. Terapie je převážně chirurgická, případně se kombinuje s chemoterapií, u některých zárodečných tumorů může mít efekt i ozařování.
Tumory prsu
Tumory prsu patří mezi jedny z nejčastějších gynekologických malignit. Příčiny vzniku jsou obvykle multifaktoriální, pro vznik některých forem je velice významná genetická predispozice (zejména mutace BRCA genu), jinak výskyt tumorů roste s věkem, při kouření a určitý vliv má i hormonální substituční terapie.
Klinické příznaky jsou různé. Lokální projevy zahrnují objevení hmatného ložiska v prsu, změnu velikosti prsu, vpáčení prsu, krvavou sekreci apod. Některé povrchové formy mohou napodobit mastitidu. Generalizované formy se projevují standardními příznaky generalizovaného nádorového onemocnění, pro karcinom prsu jsou typické kostní metastázy s bolestmi a rizikem patologických fraktur.
Základem diagnostiky je samovyšetřování, jeho účinnost ovšem není vysoká. Žen s běžným populačním rizikem se týká mamografický screening od 45 let věku á 2 roky. Ženy mladší, či ženy s menším obsahem prsního tuku mohou být někdy lépe vyšetřitelné UZ. Při nálezu podezřelého ložiska se provádí biopsie.
Terapie je primárně chirurgická, rozsah operace závisí na velikosti, lokalizaci a histologickém typu nádoru. Součástí terapie může být i exenterace příslušné axily. Z dalších forem léčby lze jmenovat CHT, RT, hormonální terapii a biologickou léčbu.
