40. Infekční gastroenteritidy – dělení dle původců, dg. a th.
Infekční gastroenteritidy jsou pestrou skupinou infekčních onemocnění, které můžeme podle příčiny rozdělit na virové, bakteriální a parazitární. Ve většině případů jsou tyto stavy akutní a jen výjimečně chronické.
Obecně
Všechna infekční průjmová onemocnění podléhají epidemiologickému hlášení (zákon 258/2000 Sb., vyhláška 440/2000 Sb.). Kromě zaměstnanců v potravinářství není nutné po odeznění klinických příznaků sledovat dobu vylučování infekčních agens stolicí.
Při průkazu infekčního agens ve stolici u pracovníka v potravinářství by po odeznění infekce před nástupem do zaměstnání měly být provedeny 3 stěry z konečníku (ne ve stejný den) a všechny s negativním výsledkem.
Virové gastroenteritidy
Mají akutní průběh, šíří se fekálně-orálně a typicky postihují dětské kolektivy. Nejznámější zástupci jsou rotaviry a noroviry. Infekce má krátký průběh, způsobuje zvracení a průjmy, nebezpečná může být u seniorů, kdy hrozí dehydratace. Proti rotavirům lze očkovat kojence perorální vakcínou. Terapie je symptomatická.
Bakteriální gastroenteritidy
Akutní gastroenteritida může být způsobena přítomností bakterií a-nebo jejích toxinů v GIT. Poměrně typické jsou enterotoxikózy vyvolané termostabilním toxinem Stafylokokus aureus a bacillus cereus (produkuje termostabilní i -labilní toxin).
Z dalších známých bakteriálních infekcí GIT lze jmenovat salmonelózu, břišní tyfus, kampylobakteriózu, choleru, shigellózu a klostridiovou kolitidu.
- Salmonelóza – Původcem je salomella enteritidis, přenos je kontaminovanou stravou (vejce a příslušné produkty, maso), vznikají typicky nazelenalé průjmy, terapie je převážně symptomatická. Z ATB lze rifaximin nebo fluorchinolony.
- Kampylobakterióza – Původcem je Campylobacter jejuni, vznikají průjmy s bolestmi břicha a krví ve stolici, často bývají přítomny myalgie a artralgie. Terapie je symptomatická, z ATB lze podat rifaximin nebo klarithromycin.
- Břišní tyfus – Původcem je salmonela typhi, přenos je kontaminovanou potravou nebo tekutinami, kromě trávicích obtíží jsou přítomny vysoké horečky a bolest hlavy. U části jedinců bakterie perzistuje ve žlučníku – asymptomatičtí přenašeči jako pan Prepsl. Léčba je symptomatická a antibiotická.
- Shigellóza (úplavice) – Původcem je shigella dysenteriae, přenos je kontaminovanou vodou, vznikají krvavé průjmy s křečemi břicha.
- Cholera – Infekce se u nás nevyskytuje, celosvětově způsobuje epidemie, původcem je vibrio cholerae, vznikají profuzní průjmy bez krve, prognóza je dobrá při dostatečné hydrataci.
- Klostridiová kolitida – Je vyvolána clostridium difficile a obvykle se objevuje u oslabených jedinců po terapii antibiotiky (výrazně rizikový je klindamycin). Těžké formy označujeme jako pseudomembranózní kolitida, ta má riziko vzniku toxického megakolon. Vyšetřit lze antigen i toxin ve stolici, terapie těžších stavů je antibiotická. Lékem první volby bývá vankomycin nebo metronidazol, při nedostatečném efektu u těžkého stavu pak fidaxomicin.
Parazitární gastroenteritidy
V ČR se mohou vyskytnout infekce roupy, škrkavkami a tasemnicemi. Přenos je nejčastěji fekálně-orální požitím kontaminované potravy, nebo tekutin, u roupů je i možnost autoinfekce. Lékem volby je obvykle mebendazol (Vermox). Ze vzácnějších parazitóz je možno jmenovat infekce giardia intestinalis a střevní amébózy.
Terapie
Ve většině případů je terapie symptomatická s dostatečnou hydratací, podávat lze probiotika, živočišné uhlí a léčivý jíl (Smecta). U těžšího průběhu bakteriálních gastroenteritid lze podat střevní dezinficiencia, jako je kloroxin (lék Endiaron) a nifuroxazid (lék Ercefuryl).
Antibiotika se většinou nepodávají, ale použít je lze u bakteriálních infekcí s těžším průběhem – zejména salmonelóza a kampylobakterióza. Vhodným antibiotikem je rifaximin (Normix), který se z GIT jen minimálně vstřebává.
