43. Otravy z potravin (botulismus, enterotoxin, clostridie)
Otravy z potravin jsou většinou způsobeny bakteriálními toxiny a dominujícím příznakem otravy je akutní dyspepsie. Speciální formou otravy se vznikem systémových projevů je pak botulismus.
Rozeznáváme čtyři základní otravy z potravin:
1. Otrava stafylokokovým enterotoxinem
2. Otrava toxiny bacillus cereus
3. Otrava toxinem clostridium perfringens A
4. Botulismus
1. Otrava stafylokokovým toxinem
Jedná se o nejčastější akutní otravu bakteriálním toxinem v ČR. Původcem enterotoxinu je stafylokokus aureus, enterotoxin je termostabilní a při úpravě jídla se neinaktivuje. Inkubační doba je krátká, maximálně jde o několik hodin, pak se rozvinou akutní trávicí obtíže se zvracením, bolestmi břicha a průjmy. Horečka nebývá přítomna. Příznaky většinou odeznívají do 24 hodin. Terapie je symptomatická (hydratace).
2. Otrava toxiny bacillus cereus
Bacillus cereus často kontaminuje potraviny, zejména těstoviny a rýži. Bacillus cereus produkuje dva základní toxiny – emetický a průjmový. Emetický toxin je termostabilní, obtíže se objevují již za 1-6 hodin po jeho požití a dominuje jim zvracení. Průjmový toxin je termolabilní a tepelná úprava ho inaktivuje. Není-li však tepelná úprava dostatečná, některé bakterie se mohou dostat do střeva, pomnožit se a toxin začít produkovat. Příznaky se objevují až za 16 hodin po požití dominují jim vodnaté průjmy. Příznaky u obou toxinů poměrně rychle vymizí, základem je dostatečná hydratace. Závažné komplikace může bacillus cereus způsobit u imunokompromitovaných jedinců.
3. Otrava toxinem clostridium perfringens A
Onemocnění je vyvoláno termolabilním toxinem, k jehož požití nejčastěji dochází při požití nedostatečně tepelně upravených masných výrobků. Nejčastějšími příznaky jsou bolesti břicha a průjem, horečka je opět spíše neobvyklá. Základem terapie je hydratace.
4. Botulismus
Botulismus je smrtelně nebezpečné onemocnění vyvolané toxinem bakterie Clostridium botulinum.
Příčiny: Onemocnění způsobuje anaerobní grampozitivní bakterie známá jako Clostridium botulinum. Může se rozmnožit v kazících se potravinách za nedostatku vzduchu, například jde o prošlé masové konzervy. Bakterie produkuje botulotoxin, který se po požití potravy dostává skrze střevní sliznici do organizmu.
Méně častými formami nákazy je per os požití živých bakterií, které začnou ve střevě produkují toxin (např. požití včelího medu obsahujícího bakterie u kojenců – kojenecký botulismus) a průnik bakterií do organizmu neošetřenými ranami na kůži (raný botulismus).
Projevy: Botulotoxin patří mezi silně neurotoxické sloučeniny. Jeho účinek postihuje nervosvalovou ploténku, kde v její nervové části brání uvolňování acetylcholinu, čímž zablokuje přenos nervových vzruchů na svalovinu. Důsledkem je těžká paralýza příčně pruhovaných svalů, přičemž nejnebezpečnější je vyřazení svalů dýchacích (bránice, mezižeberní svaly) s následným udušením. Kromě toho se objevují celkové poruchy hybnosti, diplopie, poruchy polykání a poruchy artikulace.
Diagnostika: Na diagnózu lze myslet na základě vyvolávajících příznaků, bakterie může být potvrzena ze vzorku potravy, kterou se daný jedinec nakazil.
Léčba: Při selhávání dýchací soustavy je základem terapie zajištění dýchacích cest a následné zahájení UPV s udržením oxygenace orgánů. Kromě toho se aplikuje antibotulinové sérum obsahující protilátky proti botulotoxinu. Při podezření na přítomnost bakterie v organizmu (rány) se podávají antibiotika, dobrý efekt má penicilinová řada. I v případě úspěšně zaléčeného onemocnění se udává rekonvalescence v řádu týdnů až měsíců.
