45. Infekční hepatitidy
Infekční hepatitidy jsou poměrně pestrou skupinou onemocnění, v drtivé většině jde o infekce tzv. hepatotropními viry. Infekční hepatitidy můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin – na akutní a chronické, přičemž některé akutní do chronických přecházejí.
- Akutní hepatitidy se obvykle projevují výraznějšími příznaky, mezi které patří ikterus, bolestí v POŽ, hepatomegalie a doprovodné trávicí obtíže. V některých případech má akutní hepatitida fulminantní průběh s rozvojem akutního jaterního selhání.
- Chronické hepatitidy mají různý průběh, který závisí na aktivitě choroby. Poměrně dlouhé bez příznakové období může vyústit v pozvolnou fibrotizaci jaterní tkáně s rozvojem cirhózy a jejích komplikací (chronické selhávání jater, portální hypertenze, hepatocelulární karcinom).
Hepatitida A (inkubační doba je průměrně 1 měsíc)
Hepatitida A je relativně častou formou hepatitid. Původcem je RNA virus hepatitidy A (HAV), přenos je typicky fekálně-orální s výskytem lokálních epidemií. Onemocnění má inkubační dobu cca 2-4 týdny a probíhá po obrazem akutní hepatitidy (ikterus, bolesti v POŽ, trávicí obtíže). Fulminantní průběh je velice vzácný. Diagnózu stanovujeme průkazem protilátek anti-HAV. Očkování proti hepatitidě A je možné, léčba je symptomatická (izolace, dieta).
Hepatitida B (inkubační doba je 2-3 měsíce)
Hepatitida B je celosvětově častou formou hepatitidy. Původcem je DNA virus HBV, přenos je typicky parenterální (pohlavní styk, narkomanie, dialýza, infikované krevní deriváty, vertikální přenos). Onemocnění má u zdravého dospělého v cca 95% případů tendenci probíhat jako akutní hepatitida s plnou úzdravou, u dětí a imunokompromitovaných jedinců může ovšem přejít do chronické hepatitidy s rizikem postupného rozvoje fibrózy a cirhózy a jejích komplikací. Diagnóza je stanovena průkazem „australského antigenu“ HBsAg a protilátek. HBsAg se objevuje v krvi po cca 2-3 měsících po infikaci, při přetrvávání déle než 6 měsíců hovoříme o chronické infekci.
- Akutní HBV infekce: HBsAg +, HBeAg +, anti-HBc IgM +, anti-HBc IgG +, HBV DNA +
- Chronická HBV: HBeAg pozit. v replikační fázi: HBsAg +, HBeAg +, HBV DNA +, anti-HBc IgG +, anti-HBc IgM +/-
- Chronická HBV: HBeAg negat. v replikační fázi: HBsAg +, anti-HBeAg +/-, HBV DNA +, anti-HBc IgG +, anti-HBc IgM +/-
- Chronická HBV: inaktivní: HBsAg +, anti-HBe +, IgG-antiHBc +
- Postinfekční stav: anti-HBa IgG +, anti-HBe IgG +, anti-HBc IgG +
- Postvakcinační stav: anti-HBs IgG +
Očkování je součástí povinného dětského očkovacího programu a je povinné u zdravotníků a dialyzovaných. Terapie dříve zahrnovala pegylovaný interferon a lamivudin, poslední roky jsou však vyvíjena nová antivirotika.
Hepatitida C (inkubační doba je cca 2 měsíce)
Hepatitida C patří mezi nejzákeřnější formy infekčních hepatitid. Incidence v ČR je relativně nízká, ale celosvětově se vyskytuje poměrně často. Přenos je podobně jako u hepatitidy B parenterální, nejčastěji jde o injekční narkomanii. Akutní fáze choroby většinou chybí, k eradikaci viru nedochází a nemoc přechází do podoby chronické hepatitidy, která může způsobit rozvoj cirhózy. Diagnózu hepatitidy C určíme přítomností anti-HCV protilátek (diagnostické okno je cca 10 týdnů). Očkování není možné. Léčba je v dnešní době možná a kombinací antivirotik lze dosáhnout remise, což ověřujeme negativním PCR vyšetřením na RNA viru HCV v séru.
Hepatitida D
Hepatitida D je způsobena RNA virem HDV, který je ovšem schopen replikace pouze v případě přítomnosti HBV. Přenos viru je parenterální. Onemocnění má tendenci probíhat závažně v případě, že došlo k superinfekci HDV na již probíhající HBV, kdy se stupňuje poškození jater a může dojít ke zrychlení rozvoje jaterní cirhózy. Současná koinfekce HBV + HDV nebývá nebezpečná.. Diagnóza se stanovuje na základě průkazu anti-HDV. Účinnou prevencí je očkování proti HBV.
Hepatitida E (inkubační doba je 15-60 dnů)
Hepatitida E je onemocnění s rostoucí incidencí, vyvolavatelem je virus hepatitidy E (HEV). K přenosu dochází fekálně-orální cestou. Onemocnění má podobný průběh jako hepatitida A, i když o něco těžší. Dominuje obraz akutní hepatitidy s ikterem, elevací JT a trávicími potížemi. Fulminantní průběh je vzácný, diagnóza je založena na průkazu anti-HEV protilátek a terapie je symptomatická.
Jiné virové hepatitidy
Virové hepatitidy může způsobit i CMV, EBV a HSV virus. Postižení jater EBV virem je typické u infekční mononukleózy. CMV hepatitida se objevuje především u imunosuprimovaných jedinců a má často fulminantní průběh s akutním jaterním selháním.
Nevirové hepatitidy
Do této skupiny lze zahrnout vzácné bakteriální hepatitidy a hepatitidy způsobené prvoky (např. améby). Tyto záněty mají tendenci probíhat ohraničeně za vzniku abscesů, které je pak následně nutné drénovat.
Posudková hlediska
Akutní virová hepatitida při nekomplikovaném průběhu vyžaduje 1–3 měsíce pracovní neschopnosti po ukončení hospitalizace. Po dobu 6 měsíců by neměl nemocný vykonávat fyzicky náročnou práci, neměl by být zařazen do směnného provozu, přicházet do styku s hepatotoxickými sloučeninami. Vhodné je lázeňské doléčení.
Nekomplikovaná chronická virová hepatitida většinou nevyžaduje pracovní neschopnost. U komplikovaných forem a během protivirové terapie je nutný individuální přístup. Pacient by neměl být zařazen na fyzicky náročnou práci, do směnného provozu, neměl by přicházet do styku s hepatotoxickými látkami a látkami vyvolávajícími intrahepatální cholestázu. Vhodná je lázeňská léčba.
