47. Infekční mononukleóza a CMV
I. Infekční mononukleóza
Infekční mononukleóza patří v ČR mezi poměrně běžná infekční onemocnění, nejčastější výskyt je pozorován v období dospívání.
Příčiny: Infekční mononukleóza je způsobena infekcí virem EBV. Virus se poměrně snadno přenáší slinami (nemoc z líbání). Existuje i tzv. syndrom infekční mononukleózy, který je vyvolán CMV nebo adenoviry.
Projevy: Onemocnění má inkubační dobu 1-4 týdny. Po této době se objeví příznaky odpovídající akutní tonsilitidě (dysfagie, odynofagie, povlaky zvětšených mandlí), která bývá doprovázena výraznou únavou. Virus způsobuje akutní hepatitidu s hepatomegalií a bolestmi v v pravém boku a také splenomegalii. U řady nemocných se objevuje krční lymfadenomegalie.
Po vymizení příznaků přetrvává ještě týdny až měsíce únava. Virus perzistuje v organizmu v latentní formě a při oslabení se může reaktivovat. Reaktivace bývá asymptomatická, ale dotyčný jedinec se může stát dočasně bacilonosičem a šířit nákazu.
Diagnostika: Důležitá je anamnéza a fyzikální vyšetření (bolest v krku, hepatosplenomegalie, krční lymfadenomegalie). V krevních náběrech najdeme elevaci JT, v krevním obraze leukocytózu (především lymfocytózu a monocytózu). Definitivní potvrzení infekce je možné sérologicky.
Komplikace: Závažnou komplikací je meningitida, meningoencefalitida, pneumonie a ruptura zvětšené sleziny.
Léčba: Terapie je pouze symptomatická. Lze podávat analgetika při bolestech v krku a hepatoprotektiva. Po dobu elevace JT se doporučuje dodržování diety s vyloučením tučné stravy a alkoholu. Onemocnění nereaguje na podávání antibiotik, při podání aminopenicilinů se objeví kožní exantém. Onemocnění podléhá hlášení.
II. CMV infekce
Cytomegalovirus (CMV) je velmi rozšířený virus přítomný u velké části populace. CMV patří do skupiny herpesvirů a přenáší se přímým kontaktem tělesnými tekutinami, kontaminovanými krevními deriváty a vertikálním přenosem. U imunokompetentního jedince nevyvolává přítomnost viru žádné příznaky a CMV infekce jsou proto časté při imunosupresi (pokročilejší stadia HIV infekce - AIDS, imunosupresivní léčba po transplantacích, imunosuprese při autoimunitních onemocněních).
Častější formy CMV infekce
1. Infekce těhotné ženy a plodu - V případě, že je virem infikována těhotná žena, nebo pokud u ní dojde k aktivaci již přítomného viru, je riziko multiorgánového poškození plodu (hepatomegalie, mikrocefalie, hepatitida) se vznikem vrozených deformací a nevratných vývojových vad včetně mentální retardace.
2. Cytomegalovirový zánět tlustého střeva - Odborně jej nazýváme CMV kolitidou a projevuje se zejména horečkou a silnými průjmy. Při kolonoskopii nalezneme zánětlivé onemocnění sliznice, někdy má až podobu mnohočetných vředů.
3. Cytomegalovirová hepatitida - Může probíhat rychle a způsobit akutní život ohrožující selhání jater.
4. Cytomegalovirová esofagitida - Cytomegalovirový zánět jícnu je opět typický pro jedince s poruchami imunity, projevuje se horečkou, dysfagií a odynofagií. Je-li provedena gastroskopie, pak jsou na sliznici jícnu viditelné povrchové eroze nebo vředy.
5. Cytomegalovirová encefalitida - CMV encefalitida je naštěstí vzácná a vyskytuje se opět u imunokompromitovaných jedinců. Může mít dramatické projevy včetně změny osobnosti, zmatenosti, agresivity a poruch vědomí. Bez rozpoznání zahájení včasné terapie může být smrtelná.
6. Cytomegalovirová mononukleóza - Jedná se o infekci příznaky podobnou klasické virové mononukleóze způsobené EBV virem , nicméně příznaky jsou méně nápadné a většinou nezahrnují zduření mízních uzlin a zvětšení jater. Může se objevit i u lidí s normální imunitou.
Diagnostika
Diagnózu lze stanovit buď nepřímo sérologicky, nebo přímo metodou PCR (při které se hodnotí přítomnost virové DNA v krvi). Kromě toho je možné vyšetřit přítomnost CMV (jeho povrchové antigeny nebo opět DNA) ve vzorku postižené tkáně získané např. při gastroskopii nebo kolonoskopii.
Terapie
Kromě symptomatické terapie u imunokompetentních lze u závažných forem infekce u imunosuprimovaných podávat ganciklovir.
