49. Chřipka
Chřipka je závažné onemocnění, které se typicky šíří v epidemiích a pandemiích, a která je vyvolaná RNA viry. Viry klasifikujeme do podtypů podle povrchového hemaglutininu (H) a neuraminidázy (N). Chřipkové viry podstupují menší i větší změny antigenní výbavy (menší – genetický drift, větší – genetický shift), proto jsou schopny způsobovat reinfekce, a vakcinace proti nim má pouze dočasný efekt. V ČR způsobuje většinu infekcí typ chřipky A a B, jen ojediněle typ C.
Virus se velmi snadno přenáší, zdrojem je nemocný člověk, a typickými formami přenosu jsou kapénková infekce a kontakt s kontaminovanými předměty. Inkubační doba se pohybuje mezi 1-3 dny.
Projevy: Chřipka vzniká relativně rychle, je doprovázena vysokou horečkou, bolestmi svalů a kloubů a celkovou nevůlí až schváceností. Po několika dnech následují běžné příznaky infekce dýchacích cest, jako jsou rýma a suchý dráždivý kašel. Obtíže přetrvávají cca 10 dnů, u imunokompetentních dospělých pak většinou dochází k postupné úzdravě.
Komplikace: Důležitou komplikací je virový zápal plic, který se projevuje dušností, tachypnoe a někdy i respiračním selháním. Kromě toho se mohou vyskytnout i bakteriální pneumonie při superinfekci. Vzácněji se objevuje virové postižení CNS (encefalitida, polyradikuloneuritida), myokarditidy a perikarditidy.
Diagnostika: Ve většině případů odhadujeme diagnózu podle klinických příznaků vzniklých v období epidemie chřipky. Jistá diagnóza nicméně vyžaduje laboratorní vyšetření (antigen z nosohltanu, sérologie). V běžné praxi VPL se nicméně musíme obvykle smířit s klinickými příznaky a případně s CRP k odlišení od bakteriální infekce.
Prevence: Proti chřipce probíhá pravidelná každoroční vakcinace, ideální doba je od října do poloviny prosince. Očkovacích látek existuje více, mezi často používané patří například Influvac Tetra a Vaxigrip Tetra (2 hlavní kmeny typu A a 2 hlavní kmeny typu B). Většina lidí si očkování hradí sama, zdravotní pojištění hradí očkování u těchto skupin:
- jedinci nad 65 let věku
- jedinci s chybějící slezinou nebo s nefunkční slezinou
- jedinci po transplantaci krvetvorných buněk
- jedinci s vážnými nemocemi srdce, plic, ledvin, dýchacích cest a nemocní s cukrovkou
- jedinci s těžkou poruchou imunity
- jedinci umístění v domovech pro seniory, v zařízeních dlouhodobé lůžkové péče apod.
- jedinci po prodělané závažné infekci meningokokem, nebo pneumokokem
Léčba: Terapie je především symptomatická, u těžších případů lze v časné fázi infekce zahájit podávání inhibitorů neuraminidázy (např. oseltamivir - Tamiflu), které mohou mít efekt na průběh infekce.
