59. Atopický ekzém, solární dermatitida
I. Atopický ekzém
Atopický ekzém (atopická dermatitida) je časté chronické zánětlivé onemocnění, které se vyskytuje v dětském i dospělém věku. U dospělých se prevalence pohybuje okolo 5%.
Příčiny: Atopický ekzém souvisí s atopií, což je genetická predispozice vedoucí k alergickým reakcím a řada jedinců s atopickým ekzémem vykazuje přítomnost některé alergie. Na vzniku onemocnění se zřejmě podílí i narušená kožní bariéra se snadnějším průnikem alergenů, které mohou vyvolat chronický zánět. Nutno ale dodat, že asi u 20% postižených nejde u atopického ekzému o klasickou IgE mediovanou alergickou reakci.
Projevy: Příznaky se odlišují podle věku a jednotlivé formy v sebe postupně přecházejí. Rozlišujeme kojeneckou, dětskou, dospívající a dospělou formu choroby.
- Kojenecká forma – Tato forma má vzhled suchého svědivého erytému se sklonem k impetiginizaci. Nejvíce postižena je oblast kštice, obličej, extenzorové plochy končetin a trup.
- Dětská forma – Opět je přítomna svědivá suchá vyrážka, ale tentokrát se přesouvá spíše do oblastí flexur a na volární stranu zápěstí.
- Dospívající a dospělá forma – V období dospívání probíhá lichenifikace postižených oblastí, kde se objevuje drsná, ztluštělá a výrazně vysušená kůže. Na končetinách se mohou vyskytovat i erytematózní svědící ložiska.
Diagnostika: Diagnózu stanovujeme na základě klinických obtíží a nálezu na kůži. Důležitá je osobní a rodinná anamnéza stran jakýchkoliv alergických projevů. Podstatná část pacientů s atopickou dermatitidou má tzv. bílý dermografismus. V krevních náběrech bývá zvýšená hladina IgE protilátek.
Léčba: Atopickou dermatitidu nelze vyléčit, většinou je nutné soustředit se na zlepšení kvality života a na minimalizací subjektivních obtíží. Je nutné vyvarovat se potenciálních rizikových faktorů (v jejich určení je důležité alergologické vyšetření), nosit prodyšné a vzdušné oblečení, které brání nadměrnému pocení.
Lokální léčba je zcela nezastupitelná. Pravidelně se aplikují emoliencia (Excipial, Lipobase), která mají zvlhčovat suchou kůži a zlepšit její bariérové schopnosti. Ideální je jejich aplikaci krátce po koupeli, kdy je kůže ještě vlhká. Lokální kortikosteroidy je vhodné podávat spíše krátkodobě a pouze na menší plochy těla, aby se zabránilo celkovým nežádoucím účinkům. Na lichenifikované plochy lze použít keratolytika. V případě impetiginizace jsou indikována antibiotické masti.
Celková léčba zahrnuje zejména antihistaminika, u těžkých forem a při exacerbacích je možné použít systémové kortikosteroidy. Jejich podávání má však být co nejkratší. Použití imunosupresiv je možné, ale je vyhrazeno pro nejtěžší případy.
Z lázeňské léčby lze na doporučení dermatologa zajistit sirovodíkové minerální koupele.
II. Solární ekzém
Solární ekzém je zánětlivé onemocnění kůže vznikající na místech, která přišla do kontaktu se slunečním zářením. Zarudlá vyrážka se objevuje minuty až hodiny po expozici slunečním paprskům a je velmi svědivá. Vyšší riziko vzniku mají lidé se světlou kůží, blonďatými vlasy a modrýma očima. Důležitou prevencí je jen opatrné slunění a používání ochranných krémů s vysokým UV faktorem.