63. Kožní névy, prekancerózy a kožní nádory
1. Kožní prekancerózy
Jako prekancerózy hodnotíme určité klinicky a histologicky definované stavy, které mají zvýšené riziko přeměny v nádorový stav. Z hlediska kožní problematiky rozlišujeme například tyto prekancerózy:
Chronické hnisavé záněty kůže – Chronické hnisavé záněty kůže spojené se vznikem ulcerací a píštělí zvyšují lokální riziko vzniku spinaliomu, proto je lze řadit mezi prekancerózy.
Bowenova nemoc – V podstatě jde o karcinoma in situ spinaliomu, tj. spinocelulární karcinom dosud se invazivně nešířící. Může se vyskytovat kdekoliv na těle, dominují části těla vystavené UV záření. Má podobu načervenalých ložisek, které mohou být pokryty krustami.
Queyratova erytroplasie – Je speciální formou Bowenovy nemoci na pohlavních orgánech (předkožka, vulva). Má podobu zarudlého ložiska, které se postupně zvětšuje a může přejít ve spinaliom.
Leukoplakie – Jde o metaplazii povrchového epitelu, typicky se nachází na sliznicích. Má podobu bělavých plaků, které nejdou ze sliznice setřít. Opět je zde vyšší riziko přechodu do spinocelulárního karcinomu.
Aktinická keratóza – Jde o zarudlá ložiska vyskytující se na částech těla dlouhodobě vystavovaných slunečnímu záření. Na povrchu často vzniká hyperkeratóza za vzniku charakteristických tuhých výrostků (cornu cutaneum), přičemž na spodině léze může vzniknout spinaliom.
Lentigo maligna – Jde o pigmentové ložisko, které obsahuje atypické melanocyty. Postupem času se může přeměnit na maligní melanom.
Pozn.: Někteří autoři do této skupiny řadí i Pagetův karcinom prsu, který má podobu povrchového kožního zánětu prsní tkáně. Přesněji řečeno jde ale o formu intraduktálního karcinomu a je sporné, zda o něm hovořit jako o prekanceróze.
2. Kožní névy
Névy jsou barevné benigní léze kůže, které mohou být vrozené i získané a lze je rozdělit do více skupin. Základní je dělení na nemelanocytové a melanocytové. Klinicky nás samozřejmě nejvíce zajímají melanocytové névy.
Nemelanocytové névy – Jedná se o pestrou skupinu ložisek hnědavých, žlutavých nebo zarudlých ložisek, které se většinou vyskytují od narození. Klinicky je významnější névus z krevních cév známý jako naevus flammeus, který může postihovat poměrně velké plochy kůže a působit kosmetické problémy.
Melanocytové névy – Tato ložiska mají tmavší barvu a jejich podkladem je zvýšený počet melanocytů, nebo zvýšená produkce melaninu.
a) Vrozené melanocytové névy – Jou přítomny od narození, je u nich celoživotně vyšší riziko vzniku melanomu. Lidé s vícečetnými vrozenými melanocytovými névy by měli být sledováni kožním lékařem.
b) Získané melanocytové névy – Objevují se až během života, většinou v mladém věku. Jejich výskyt bývá vícečetný.
c) Dysplastické névy – Jedná se o névy získané během života, které obsahují atypické melanocyty. Klinicky mají nepravidelný tvar, někdy jsou hůře ohraničené. Zvláštní formou je tzv. halo névus, kdy je kolem pigmentového centra světlá depigmentovaná kruhová oblast. Dysplastické névy zvyšují riziko vzniku melanomu. Pacienti s potvrzenými dysplastickými névy by měli být sledování dermatologem.
3. Kožní nádory
Kožní nádory tvoří pestrou skupinu onemocnění, rozdělit je můžeme na benigní a maligní. Klinicky nejvýznamnější jsou pochopitelně bazaliom a melanom.
Benigní tumory
Senilní veruka - Typicky vznikají u jedinců vyššího věku, mají vzhled hyperpigmentovaných bradavičnatých lehce prominujících útvarů. Odstraňují se chirurgicky, nebo kryoterapií.
Dermatofibrom - Vznikají po drobném poranění kůže. Jde o tuhé nebolestivé papulky, které mají barvu kůže. Nejsou nebezpečné, lze je chirurgicky odstranit.
Lipom - Lipomy vznikají z tukové tkáně, mají podobu podkožních měkkých nebolestivých ložisek. V případě nejasností je možné UZ potvrzení diagnózy, terapie je chirurgická, pokud způsobují kosmetické obtíže.
Hemangiom - Jde o zarudlé ohraničené ložisko tvořené krevními cévami. Dětské formy mohou být poměrně rozsáhlé, ve vyšším věku vznikají spíše menší ložiska. Hemangiomy mohou spontánně regredovat.
Maligní tumory
Bazaliom
Bazaliom patří mezi semimaligní nádory. Lokálně roste invazivně a destruuje okolní tkáně, netvoří však téměř nikdy metastázy. Typicky se objevuje u jedinců vyššího věku na částech těla vystavovaných slunečnímu záření, typicky na obličeji. Bazaliom má podobu rostoucího ložiska, které může být hyperpigmentované a povrchově exulcerované. Terapie je chirurgická, při inkompletní resekci dochází k častým recidivám.
Spinaliom
Je maligní tumor vycházející z keratinocytů. Rizikovým faktorem je sluneční záření, infekce HPN virem a imunosuprese. Spinaliomy mají podobu tuhých ložisek, která se zvětšují a jejich povrch může exulcerovat. Často metastazuje do lokálních lymfatických uzlin. Základem terapie je chirurgická excize.
Melanom
Melanom je nebezpečný maligní tumor kůže s nevyzpytatelným chováním, který je schopen tvořit časné i pozdní metastázy. Tumor vychází z pigmentových melanocytů, jasným rizikovým faktorem je sluneční záření, genetické faktory a imunosuprese. Melanomy mohou vznikat nejen na kůži, ale i v oční duhovce, v oblasti mozkových plen, pod nehty a na sliznicích (např. oblast konečníku). Melanomy mají podobu pigmentových nevů, které jsou nicméně nepravidelné, asymetricky zbarvené, krvácející, nebo prominující. Některé formy melanomů bývají depigmentované, což zhoršuje prognózu. Z klinického pohledu rozdělujeme melanomy na superficiálně se šířící, nodulární, akrolentiginózní (pod nehty) a amelanotický (bez pigmentu).
Prognosticky je velmi významná hloubka pronikání dle Breslowa, při hloubce nad 1 mm je vysoké riziko vzniku metastáz. Základem terapie je chirurgická resekce s lemem zdravé tkáně a případně i lokalizace a odstranění sentinelové uzliny. Při jejím napadení se provádí exenterace lokálních uzlin. Pacienti jsou následně pravidelně dispenzarizováni.
