64. Alopecie – druhy, etiologie, dg. a terapie
Alopecie je skupina nemocí spojených s vypadáváním vlasů. Můžeme ji podle případného poškození kůže skalpu rozlišit na nejizvící a jizvící a podle ztráty vlasů na difuzní a ložiskovou (alopecia areata).
Příčiny:
- Difuzní alopecie - Difuzní alopecie často doprovází stárnutí. Výraznější je u mužů, u žen se akceleruje až po přechodu, případně se může objevit při nadprodukce androgenů v ženském těle (virilizace). Z hormonálních vlivů se udává vliv testosteronu (androgenní alopecie) a vliv hormonů štítné žlázy (alopecie může doprovázet hyper- i hypofunkci štítné žlázy). Alopecie běžně doprovází i různé interní choroby včetně sideropenické anemie, stavů vedoucích k podvýživě (makro- i mikronutrienty, jako je např. selen a zinek) a u chronického selhávání jater. Z infekčních příčin lze jmenovat kožní infekce bakteriální (folikulitidy) a mykotické. Z toxických faktorů je difuzní ztráta vlasů běžná u některých typů chemoterapie a po vystavení vyšším dávkám ionizujícího záření.
- Alopecia areata - Jedná se nejspíše o autoimunitní onemocnění, které nemá jasnou vyvolávající příčinu. Etiologie je nejspíše kombinovaná - genetická predispozice a určité faktory zevního prostředí. Nemusí být postiženy pouze vlasy, ale i jiné chlupy (vousy, pubické ochlupení apod.). U ložiskové ztráty vlasů je nicméně mít na mysli i možnost jiných onemocnění, typické je pro sekundární stadium syfilis.
- Trichotillomanie - Tuto chorobnou jednotku udávám zcela zvlášť, nejedná se o klasickou alopecii, ale o nutkavé vytrhávání si vlasů pacientem. Může doprovázet různé psychiatrické stavy.
Postup: Postupovat budeme individuálně. Zatímco stesky na „větší padání vlasů“ začneme spíše vyšetřovat sami, jasné ložiskové postižení odpovídající alopecia areata předáme do péče dermatologa.
Při stescích na difuzní ztrátu vlasů bychom měli zhodnotit stav výživy, vyšetřit hladinu železa a TSH. Fyzikální vyšetření se zaměřuje na vlasovou část kalvy, kde lze hodnotit kvalitu vlasů, tíži alopecie a případně kožní změny. Terapie může zahrnovat podávání preparátů železa, substituci hormonů ŠŽ a podávání preparátů selenu a zinku. U androgenní alopecie se podává sloučenina minoxidil a někdy může být účinným řešením transplantace vlasů.
U alopecia areata neexistuje specifická léčba, stav se ovšem velmi často během delšího časového období samovolně upraví. Pokusy s aplikací topických kortikosteroidů nebyly zcela přesvědčivé.
