79. Febrilní stavy v dětském věku, komplikace, terapie
Febrilní stavy v dětském věku jsou časté a představují větší problematiku než u dospělých lidí. To je dáno poněkud odlišnými mechanizmy termoregulace, která je v dětském věku ještě ne zcela zralá.
Příčiny
Základní příčinou febrilií v dětském věku jsou infekční onemocnění (90% případů), zejména virózy. U novorozence a batolete dochází často ke zvýšení tělesné teploty při prořezávání zubů a v řadě případů se etiologie febrilií nepodaří zjistit. Sloučeniny schopné zvýšit tělesnou teplotu se označují jako pyrogeny. Jejich přítomnost v organizmu vede k syntéze zánětlivých působků, při kterém hraje zásadní roli enzym cyklooxygenáza (přesněji izoenzym COX-2). Zvýšená teplota u infekčního stavu posiluje funkce imunitního systému a narušuje množení mikroorganizmů.
Projevy
Klinické příznaky horečky obvykle zahrnují sníženou aktivitu, únavu, spavost a celkově zhoršenou náladu. Vysoké horečky nad 39°C mohou u dětí způsobit dramaticky vypadající febrilní křeče. Varovné jsou zejména příznaky toxického stavu, jako je bledá až mramorovaná kůže, sopor a snížení turgor (u kojenců vkleslá fontanela).
Diagnostika
Zvýšení teploty na 37-37.9°C označujeme jako subfebrilie, 38-41°C jako febrilie a nad 41°C jako hyperpyrexie. Teplotu měříme pomoci teploměrů, nejpřesnější měření zajišťuje orální nebo rektální zavedení přístroje. Kromě fyzikálního vyšetření (celkový stav, reaktivita, hydratace) je cenné a dostupné vyšetření CRP z kapilární krve. Vzhledem k tomu, že většinu případů tvoří infekce horních cest dýchacích a ORL oblasti, může být cenné ORL vyšetření (zejména vyloučení otitis media).
Komplikace
Kromě dehydratace je relativně častou komplikací zvýšené tělesné teploty v dětském věku rozvoj febrilních křečí. Jde o tonicko-klonické křeče vzniklé ve fázi vzestupu tělesné teploty, nekomplikované trvají pod 15 minut, komplikované i déle a mohou recidivovat. Vždy je nutné myslet na neuroinfekci, dítě je po křečích doporučené sledovat v nemocničním zařízení, u nekomplikovaných křečí u dítěte bez známek meningeálního dráždění není kromě krevních náběrů (minerály, CRP) další došetřování nutně indikováno. Základem terapie jsou antipyretika (viz. níže), při komplikovaných křečích obvykle i benzodiazepiny (diazepam 5 mg u dětí do 15 kg a 10 mg u dětí nad 15 kg).
Terapie
Vzhledem k pozitivnímu efektu zvýšené teploty se nedoporučuje teplotu do 38°C výrazněji tlumit, antipyretika se podávají až při teplotách vyšších. Nejbezpečnějšími antipyretiky jsou paracetamol a ibuprofen, vhodné formy podání jsou sirupy, nebo čípky. Maximální denní dávka paracetamolu je 60 mg/kg/den a tuto celkovou dávku rozdělujeme do cca 4 dávek. Maximální denní dávka ibuprofenu je cca 30 mg/kg/den, opět rozdělená do více dávek. V žádném případě se nesmí podat ASA pro riziko rozvoje smrtelného Reyova syndromu. Kromě antipyretik je důležitá dostatečná hydratace, první volbou je perorální hydratace, při opakovaném zvracení je nutné zvážit hospitalizaci a parenterální hydrataci. Při vysokých teplotách nad 39-40°C při neúčinnosti antipyretik je možné provést i fyzikální metody chlazení (studené zábaly). Prostěradlo se namočí do vlažné vody (cca 20°C) a dítě se do ní zabalí na 10 minut.
