85. Posouzení funkční schopnosti seniora včetně soběstačnosti a test Barthelové + možnosti zdravotní, sociální, ekonom., institucionální intervence u seniorů
Posouzení funkční schopnosti seniora
Cílem vyšetření zdravotního stavu a funkční schopnosti je odhalit přítomná onemocnění a rizikové faktory s pokusem o zlepšení zdravotního stavu, zlepšení kvality života a omezit rozsah případného postižení.
1. Zhodnocení zdravotního stavu – Jako vždy je základem anamnéza a fyzikální vyšetření včetně zhodnocení výživy, stran anamnestických dotazů bychom neměli opomenout detailnější farmakologickou anamnézu a informace o očkováních.
2. Hodnocení duševního zdraví – Soustřeďujeme se na příznaky nejčastějších poruch u seniorů, což jsou demence a deprese. Podezření lze v řadě případů získat už z rozhovoru se seniorem a jeho okolím, objektivizace je možná pomocí specifických testů:
- demence – miniCOG (učení a opakování 3 slov, test kreslení hodin), MMSE
- deprese – dotazník na škálu deprese
3. Hodnocení ekonomického a sociálního zajištění – Zde hodnotíme, kdo se o dotyčného postará, jaké má sociální kontakty, zda je finančně a materiálně zajištěn, zda je vyhovující bydlení apod.
4. Hodnocení soběstačnosti – Je extrémně důležité, protože míra soběstačnosti nemusí odpovídat i jinak relativně uspokojivému zdravotnímu stavu. Základem hodnocení je dotazníkový test základních sebeobslužných činností (ADL) podle Barthelové. Obsahuje 10 otázek na soběstačnost v sebeobsluze (jídlo, chůze, oblékání, hygiena, močení, stolice) a podle počtu bodů pak rozlišujeme stupně závislosti od nezávislého po vysoce závislého. Dalším důležitým testem je test základních instrumentálních dovedností (IADL), v tomto případě jde o soběstačnost v 8 běžných denních činnostech (vaření, nakupování, domácí práce, užívání léků, správa financí aj). Oba testy jsou na konci této otázky.
Možnosti intervence u seniorů
Problematika péče o seniory zahrnuje problematiku zdravotní a sociální péče, které mohou být terénní, nebo lůžkové.
I. Zdravotní péče o seniory
Lůžkovou péči zajišťuje hospitalizace na lůžkách akutní péče v nemocnicích, cílové oddělení závisí na zdravotních obtížích pacienta. Ve většině případů jde o standardní interní oddělení. Chronickou hospitalizaci následně zajišťují lůžka následné péče (ODN, LDN), kombinaci zdravotní a sociální péče o umírající zajišťují hospicové služby.
Terénní zdravotní péči zajišťuje praktický lékař (návštěvní povinnost) v kombinaci s domácí ošetřovatelskou péčí. Domácí ošetřovatelská péče je hrazena z pojištění, může ji indikovat praktický lékař, nebo specialista, maximální doba denní péče je 3 hodiny. Domácí ošetřovatelská péče může zajistit aplikace léků včetně injekčních přípravků, parenterální hydrataci, ošetření PMK a stomií a rehabilitaci.
II. Sociální péče o seniory
Struktura a systém institucionální péče je upravena zákonem (č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) a je rozdělena do více skupin podle zdravotního stavu a sebeobslužnosti seniora.
1. Domácí péče
Domácí péče je pro seniory výhodná, v domácím prostředí dochází k pomalejší deterioraci a nebývá přítomen pocit sociální izolace. Ideální péči představuje rodina, pomoci mohou pracovníci sociálních služeb nebo charita. Významnou pomoc představuje zajištění různých zdravotnických pomůcek (invalidní vozík, hole, pleny, polohovací postele) a případně pomoc s vyřízením žádosti o příspěvek na péči o osobu blízkou.
2. Pečovatelská služba
Služba může být ambulantní, terénní nebo institucionální (domov s pečovatelskou službou) a je poskytována osobám se sníženou soběstačností. Ve vymezeném čase mohou pracovníci pečovatelské služby pomoci s určitými úkony (osobní hygiena, strava, zajištění chodu domácnosti).
3. Denní stacionáře
Fungují na principu ambulantního denního stacionáře, které se postará o seniory (či zdravotně postižené jedince) se sníženou samoobslužností, přičemž zbytek dnes se o ně stará pečující osoba v domácím prostředí. Služba umožňuje pečující osobě vykonávat např. zaměstnání a přitom může senior zůstat v domácí péči.
4. Domovy pro seniory
Domovy pro seniory jsou určené pro jedince méně, či více závislé na pomoci okolí a kombinují řešení sociální problematiky se zajištěním základní zdravotnické péče.
5. Odlehčovací služby
Mohou být ambulantní nebo pobytové a umožňují pečující osobě načerpat síly. Pobytové odlehčovací služby bývají obvykle poskytovány na dobu 3 měsíců.
6. Osobní asistence
Cílem je zajistit oddech pečujícím osobám, poskytuje se v přirozeném prostředí a pomáhá se zvládáním běžných denních činností.
7. Hospicová péče
Hospicová péče je terénní (domácí hospicová péče) a lůžková, kombinuje sociální a zdravotní formu péče. Cílem je zajistit komfort pro pacienta s nepříznivou prognózou s důrazem na paliativní péči. Pracovníci hospicové péče mohou aplikovat léky, pomáhat s běžnými denními činnostmi a psychologicky podporovat nemocného i jeho okolí.
